Karel Poláček

HOSTINEC U KAMENNÉHO STOLU
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

46
Hostinec U kamenného stolu se znovu zazelenal.
Přítel Percy si oblíbil mlýn s menší tělesnou vadou.
Třpytné novely krasavce Gastona

Bylo je pak vídati v městě, jak chodívali od řezníka ke kupcovi, zpytovali ceny a bádali nad zbožím. Potýkali se s ovocnářkou, smlouvali se zelinářem, jenž se svým pojízdným stánkem táhl od domu k domu, ryčně vychvaluje své plodiny. Lázeňské město přijalo tento manželský pár za svůj a všude je vítalo důvěrně, s přívětivou tváří. Oblou paní provázel na všech pochůzkách umělec, nesa velký proutěný koš pro nákup. Když vlekl své břemeno, tu představoval čilého, ochotného sluhu a velmi mu slušela placatá čapka a bílá zástěra. Když kráčel s ní zavěšen na procházku, tu se podobal bodrému, poněkud hlučnému a usměvavému měšťanovi. Pomáhaje podomkovi v hrubých pracích, bral na sebe podobu muže z lidu, jehož připomínal svou pruhovanou košilí s vyhrnutými rukávy; tehdy jeho hlas byl sípavý, nezřetelně vyslovoval toporným jazykem a plival obloukem, když se chápal nějaké práce. Jako číšník byl uctivý, neslyšného kroku a jeho hlas ševelil diskrétností. Někdy však osaměle oddával se procházce, provázen svou ušlechtilou dogou. Tehdy nabízel obraz mlčelivého, upjatého cizince, jenž pomocí lesklého cylindru rozséval chladné, odmítavé pozdravy. Jeho umělecká duše se lehce rozčeřila dotykem vnějšího světa, a jako nepokojná vodní hladina přijímala s neobyčejnou snadností nové a nové podoby. Všechny tyto podoby budily obdiv vznětlivých gymnazistek; i neváhaly zastavit velkého mima, který třeba právě šel z trhu, nesa pod paždí koupenou husu; musil se zastavit, aby svým obdivovatelkám podepsal kousek papíru.

Brzy přispěchal pan Antonín se svým kufírkem, v němž měl uloženy všechny své svršky. Znelíbila se mu samostatnost, neboť nešel mu jeho hotel-penzion, ceny levné, obsluha vzorná, jenom deset minut od nádraží, ve zdravé krajině. Počestný muž přinesl s sebou podezřelou tvářnost anglického komorníka, jenž ve spojení s bandou lupičů usiluje o bezživotí a jmění svého pána. Nemocní hosté ubytovaní v hostinci U kamenného stolu s povděkem uvítali onu známou, temnou tvář a pan Antonín přilnul k svým nemocným celou duší a ošetřoval je jako bezbranná robátka.

I nastal čilý ruch ve starobylém hostinci, sukně paní Boženy zvířily osvěžující vánek, jenž zapudil syrovou zatuchlost. Hostům, kteří patřili na oblou tvář, chutná ústa a zaokrouhlené tvary, počaly vnitřnosti pracovat horlivěji; i dostávali neodolatelnou chuť na tučný ovar, domácí tlačenku a vonné jaterničky. Číšníci poletovali jako andělé, roznášejíce papriku, guláš i ledvinky. Hosté zalévali pokrmy chladným pivem a při tom se těšili pohledem na vděky oblé dámy. Bylo to povznášející jako bohoslužba. Bylo teplo, bylo útulno v hostinci U kamenného stolu; a dobří duchové, kteří bdí nad rozkvětem hostinské živnosti, se radovali.

Jako vždy zaujímala význačné místo v hostinci vážená rodina Dynderova, nyní rozmnožená o bratry inženýry, kteří sdíleli společnou tabuli, majíce (...)

(......)