Karel Poláček

HOSTINEC U KAMENNÉHO STOLU
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

53
Hudba kolovrátku aneb Potrestaní šviháci.
Pozdvižení herců.
Hold lidu obojího pohlaví

Když svatební hosté opět překročili práh hostince U kamenného stolu, tu na pokyn pána, jenž zběhl ze studií, hudební banda pod taktovkou kapelníka Jožky spustila s přenáramnou prudkostí Tý – táda – táramtyty – tádydudy-dydudy-dydudy – cárá… Okna zadrnčela pod náporem plechů, veřeje zaramplovaly, budova se zachvěla v základech. Stařičká fenka Bibina domnívajíc se, že propuklo spiknutí proti její bezpečnosti a zdraví, hlasitě zakvílela a řítila se na dvorek, několikrát oběhla prostranství, převrhla slepičí kukaň, způsobila rozruch v husí posadě a pak se ukryla v dřevníku.

Svatební hosté se chystali zasednouti k tabuli, bohatě se blyštící křišťálem, těžkým stříbrem a pestřící se kyticemi, zatím co hudba neúnavně vedla svou, tropíc nepředstavitelný hluk, jako by se řítila nebesa i země.

Tu slyš! Do slavnostního, obrněného rytmu, jenž zněl jako krok těžkooděnců, vloudily se náhle dudlavé, kvílivé a klokotavé zvuky kolovrátků. Zkažený student vyskočil, jako by si omylem sedl do rozpáleného pekáče, přikvačil k oknu a strnul.

Před hospodou stál zástup flašinetářů, který se asi slezl z širokého a dalekého okolí, a každý horlivě točil klikou, aby ze své truhličky vyloudil to nejlepší. Jeden hudl árii Lucie z Lammermooru, druhý dával k lepšímu Troubadoura, třetí poskytoval pochod Radeckého; stařec s vojenskou čepicí nabídl pochod Malborough do pole táhne, což zase vadilo pochodu Castaldo, aby se mohl dokonale uplatnit, a proslulý Castaldo úplně zabloudil v řadě topolů, které stojí na Císařské louce. Tím vznikla podivná, neslýchaná, fantastická změť, jež popudila všechny psy z politického okresu k výbuchům nevole.

Zkažený student pojal podezření, že tu jde o nějaký komplot. Jeho podezření bylo posíleno, když nedaleko hostince spatřil krasavce Gastona s přítelem Percym. Mladí páni se ohýbali smíchem a povzbuzovali kolovrátkáře k horlivější činnosti.

„Hej, dědkové, jen se čiňte! Točte klikou, ať se práší za kočárem! Dostanete na kořalku.“

„Parbleu, sacrebleu, to je švanda!“

„To je přece hudba k svatební hostině, u Jova!“

„Haha, lidi, já z toho budu mít smrt…“

Vida to zkažený student, divoce zaržál, i popadl kulečníkové tágo a chystal se vyběhnouti ven, aby ozbrojenou rukou potrestal původce té kočičiny. Avšak nevěsty velmi se rozveselily a zatleskaly. „Nechte je, pane,“ přimlouvala se nevěsta Věra „já tak ráda slyším kolovrátek.“

„Ať si něco přivydělají, vždyť jsou ubozí ti starci,“ pravila nevěsta Alena lítostivě.

„Dobrá,“ přivolil věčný student, „nechť si tedy hrají, líbí-li se vám to, krásné mladé dámy. Avšak přisámbůh, ti škodolibí nezdarové musejí být ztrestáni. Dám jim na pamětnou.“

Tak pravil a jako šíp vymrštil se a vyletěl ze dveří.

Obyvatelé lázeňského města ještě drahně let potom si krátili zimní večery, vypravujíce příběh o neobyčejně živém pánu středního věku, který s popuzenou tváří, ozbrojen tágem, honil dva vyžehlené (...)

(......)