Karel Poláček

VŠE PRO FIRMU
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

10

Uvítal je muž v pestré uniformě, jehož osud určil k tomu, aby smekal čapku a natahoval ruku o spropitné. Pak se šlo po schodech dolů do kobky vyzdobené zlatými a stříbrnými tapetami. Ve vzduchu se kutálely chuchvalce kouře a na vyvýšeném parketu se kolébaly tančící párky. Saxofon bečel, primista se kroutil jako hadí muž a černoši jazzbandu se šklebili a vyvalovali oči.

Zdálo se, že starý pán těší se v těchto místech značné popularitě, neboť byl uvítán velkým pokřikem. Přispěchal jakýsi mastný pán, aby potřásl panu Štorkánovi rukou a poptal se ho na zdraví.

Starý pán se pokojně rozložil a objednal nápoje. Mladý Štorkán usedl prkenně a zasmušile; na jeho přísném obličeji byla napsána myšlenka: To bude zase útrata!

Odkudsi přiletěla jakási slečna, karmínové rty, rumělka na tváři, obočí narýsované tuší, hluboký výstřih, platinové vlasy. Slečna zaštěbetala: „Dodinek, golubčik!“ a políbila starého pána na čelo. Pak si všimla jeho společníka a zarazila se.

Starý pán poněkud v rozpacích představil oné slečně Jiřího. Cosi zamumlal, takže nebylo možno z jeho slov zjistit, je-li mladý Štorkán jeho syn, či švagr, nebo nějaký známý. Zato onu dámu označil jasně a zřetelně: „Tamara Lvovna, kněžna Trubecká.“

„Očeň prijatno,“ uklonila se kněžna a mladý Štorkán řekl, že ho velmi těší.

Štorkán starší vysvětlil, že ta slečna je dcerou vynikajícího ruského bojara, který vlastnil rozsáhlé statky poblíže města Chersonu v jižním Rusku. Byl to generál, který si získal mnohé zásluhy ve službách posledního cara.

Obličej mladšího Štorkána ozářil zájem. Počal se vyptávati na ony statky a chtěl všecko podrobně vědět. Jaký rozsah měly ony pozemky? Jak mnoho se pěstovalo obilí? Jaký výnos byl z ovocných sadů? Jakou kapacitu mělo dobytkářství? Chtěl dále seznat, provozoval-li nebožtík generál také nějaký průmysl.

Slečna nevěděla.

Mladší Štorkán se nespokojeně zamračil: „To byste však měla vědět. Je to velmi důležité.“

„Ona byla ještě malinká a na nic se nepamatuje,“ omlouval ji starý pán.

„A tak…,“ pochopil syn. „To je ovšem něco jiného. Škoda! Před válkou se vyváželo sto milionů metrických centů obilí přes Oděsu a Rostov. Rusko mělo pětinu světového zisku ovsa, polovinu světové výroby žita. Ročně se vyváželo deset milionů vepřů. Není-liž pravda?“ obrátil se na plavovlasou slečnu.

„Ani vám nepovím,“ řekla ta dáma upřímně, (...)

(......)