Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.
Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub 
, PDF 
a MOBI.
Přejít na nový web Literární doupě
Všichni spali, jen starý četař bděl. Seděl u kamen s pěstmi pod bradou a zíral do ohniště. Vrzly dveře a do krytu vstoupil ordonanční voják.
„Potřebuji pět maníků, četaři,“ pravil.
Poddůstojník, aniž by se pohnul, otázal se: „K čemu?“
„Ale, k atalerákům… skládat munici…“
„Kde vezmu pět maníků?“ reptal četař a počal vypočítávat: „Čtyři byli u fasunku. Dva jsem poslal na dříví. Ostatní jsou ve službě.“
„Já si nemůžu pomoct. Jak jsem koupil, tak prodám. Mám přivést pět maníků a dost.“
„Dostali jsme cuvaks[157] a není to vidět,“ pokračoval Náhlovský. „Pořád něco chtí… Tadyhle ti…,“ ukázal bradou na spící mužstvo, „přišli před hodinou ze služby. A za hodinu půjdou zase na post. Tak vidíš.“
„Vidím…,“ přisvědčil voják, „ale nemůžu za to…“ Odmlčeli se. Někde nablízku zaduněla vybuchnuvší střela. Kavernou to otřáslo. Ze stropu se utrhl kus hlíny a zasypal obličej jednoho spáče. Muž kýchl, bezděky si vytřel oči, obrátil se na bok a spal dále.
„Teďkom se moc střílí,“ pronesl ordonanční voják, „atalerie v jednom kuse posílá vertsendunky.“
„To jináč nejde,“ děl četař, „dělá se nám jaro. Na jaře se vždycky něco semele…“
„Nejvíc praží do stützpunktu[158] Bellak. Hoši tam mají náramný švicunk[159]. Tuhle dostali foltrefu[160] přímo do dekunku. Osm jich to zasypalo.“
„Jo, budou věci…,“ přisvědčil poddůstojník zasmušile. „Tak četaři, abychom to nezamluvili. Těch pět maníků… A já běžím,“ řekl voják a přirazil dveře.
Četař vstal, protáhl se a křikl: „Semecký!“
Přistoupil k svobodníkově loži a zacloumal spáčovou nohou. „Semecký, auf!“
„Co…?“ svobodník polekaně vyjekl ze spaní. „Co se stalo…?“
„Vstávej! Andrlík!“
Ve tmě zachrastěla sláma. Ozval se sténavý vzdech. „Andrlík!“
„Jéžiši milovaný…,“ kvílel domobranec, „co to má znamenat? Teď jsem si lehl a už mne burcujete? Zač mám být trestaný…?“
„Nemůžu za to,“ pravil četař omluvně. Probudil ještě tři spáče. Muži, opilí spánkem, odchrchlávali vyschlými ústy a mručivě se oblékali. Svobodník hněvivě kvákal, pobízeje k spěchu. Vyšli do chladné tmy, ošívajíce se a odplivujíce.
Mlčky kráčeli křivolakým zákopem podél nehybných stráží. Na černém nebi se tetelily nevlídné hvězdy. Vojáci hlasitě zívali, křivíce ústa; podupávali, aby střásli ze sebe ospalost.
Občas zasyčela střela a (...)
(......)
© Literární doupě
on-line knihovna, zdroj pro čtenářský deník, referáty, seminárky z češtiny, přípravu na maturitu a povinnou četbu;
knihy zdarma (free e-books) v epub a pdf, recenze, ukázky, citáty, životopisy, knihy pro Kindle a další čtečky
