Karel Poláček

PODZEMNÍ MĚSTO
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

57

Nakonec byla nařízena defilírka. Tentokráte to byla okázalá přehlídka, jaké bývají v garnizonách^[189] při významných příležitostech. Dostavil se kapelník s ozdobnou holí, s množstvím řádů a opásán šerpou. Provázela ho banda muzikantů s vycíděnou mosazí. Hudebníci žili kdesi v zákoutí, kam nedolehla vřava války. Jejich stejnokroje byly pestré a vyžehlené; čepice příliš vysoké. Kníry měli z času míru, nakroucené a voskem slepené, obličeje pak nadité, vykrmené erární polévkou.

Banda muzikantů se seskupila pod balkonem, na němž stál polní podmaršálek se svým štábem, aby přihlížel defilírce. Kapelník zdvihl hůl, zavířil bubínek, zahřměly činely. Čtyřstupy vykročily. Hudba hrála pochod osmnáctého pěšího pluku. Důstojníci před svými oddíly tančili jako koně v cirkusu. V obličejích bylo úzkostlivé napětí, neboť podle vojenské pranostiky, povede-li se přehlídka, je to dobré znamení a vojsko zvítězí; zkazí-li se defilírka, je zle. Hudba roznítila oheň nadšení a vojáci kráčeli směle a křepce.

Pod balkonem skláněli důstojníci lesklé šavle, veliteli na počest. Divizionář děkoval mdle a roztržitě. Ztrouchnivěl ve službě a už ho netěšila vojenská hra. Pohled na vyjevené množství ho naplňoval nudou a znepokojovala ho třeskutá, neohebná hudba. Tesklivě vzpomínal na svůj stateček v malém ruském městě. Tak rád chodil po hospodářství, nahlížel do chlévů a s rozkoší čichal teplý zápach dobytka. Nejraději by běhal bos, třeba měl na nohavicích červené generálské lampasy. S radostí by nechal služby a sedlačil. Musil však táhnout v čele ozbrojenců, aby dobýval nová vítězství. Sehnut pod tíží služebních let přihlížel vybledlým zrakem na nakroucené krky a obličeje, obrácené k sobě. Zamumlal k svému štábu několik slov, dotkl se štítku čapky a odešel do svých pokojů. Hudba rázem ustala.

Potom (...)

(......)