Alexandr Puškin

CESTA DO AZRUMU
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Hlava pátá. Arzrum, cesta zpět

Arzrum.- Asiatská nádhera. - Klima. - Hřbitovy. - Satirické verše. - Seraskirův dvorec. - Harem tureckého paši. - Mor. - Smrt Burcova. - Odjezd z Arzrumu. - Zpáteční cesta. - Ruský žurnál.

 

Arzrum (nepravidelně nazývaný Arzerum, Erzrum, Erzron) byl založen okolo r. 415 v době Theodosia II. a nazván Theodosiopolis. Žádná historická vzpomínka nepojí se k jeho jménu. Věděl jsem o něm jen to, že zde podle svědectví Hadži-Baby, podány byly perskému vyslanci, zadostiučiněním za nějakou urážku, telecí uši místo lidských.

Arzrum je pokládán za hlavní město v asiatském Turecku. Počítalo se v něm do jednoho statisíce obyvatel; ale zdá se, že číslo to je velice přehnáno. Domy jsou v něm kamenné, střechy pokryty drnem, což dodává městu neobyčejně divného vzezření, díváme-li se na ně s výše.

Hlavní pozemní obchod mezi Evropou a Východem vede se přes Arzrum. Ale zboží se v něm prodá málo; ani se zde nevykládá, což poznamenal i Tournefort, píšící, že v Arzrumu může nemocný umříti pro nemožnost, dostati lžíci rebarbory, kdežto v městě se jí nalézají celé pytle.

Neznám výrazu, který by byl nesmyslnější, než slova "asiatská nádhera". Ten výraz patrně vznikl v době křižáckých výprav, kdy chudí rytíři, opustivše holé stěny a dubové židle svých zámků spatřili po prvé červené divany, pestré koberce a kinžaly s barevnými kaménky na rukověti. Nyní možno mluviti o "asiatské bídě, asiatské nečistotě" atd., ale nádhera, ovšem, je vlastnost evropská. V Arzrumu za žádné peníze nelze koupiti to, co najdete v drobném krámku jakéhokoliv újezdného městečka Pskovské gubernie.

Ponebí arzrumské je drsné. Město vystavěno v úžlabině zvedající se nad mořem na sedm tisíc stop. Hory, obkličující je, jsou pokryty sněhem větší část roku. Země bez lesů ale úrodná. Je svlažena množstvím pramenů a se všech stran proťata vodovody. Arzrum je oslavován pro svou vodu. Eufrat teče tři versty za městem; ale studní je všude množství. U každé visí plechový pohár na řetězu a dobří muselmané pijí a nemohou se vynachválit. Dříví dopravuje se ze Sagan-lu.

V arzrumském arsenále našli jsme množství starodávných zbraní, přilbic, brnění, šavlí, rezavějících bezpochyby ještě z dob Godfriedových.

Mečety jsou nízké a tmavé. Za městem nalézá se hřbitov. Náhrobky záležejí obyčejně v sloupech, okrášlených kamenným turbanem. Hroby dvou nebo tří pašů vynikají větší strojeností; ale není v nich nic znamenitého: žádného vkusu, žádné myšlenky ... . Jeden cestovatel píše, že ze všech asijských měst jedině v Arzrumu našel věžní hodiny a ty byly pokaženy.

Novoty, zamýšlené sultánem, ještě nepronikly do Arzrumu. Vojsko nosí ještě svůj malebný, východní kroj. Mezi Arzrumem a Cařihradem existuje soupeřství jako mezi Kazaní a Moskvou. Takto zní začátek satirické básně, složené janičarem Aminem-Oglu:

 

 Ďaur město Stambul nyní chválí
 a zítra tvrdým podpatkem
 jak zmiji, jež se v písku válí,
 jej rozšlápne a pryč se vzdálí.
 Spí Stambul před svým zánikem.
 Zář, z (...)
(......)