Alexandr Puškin
překlad: Josef Hora

EVŽEN ONĚGIN
recenze, ukázky
(pro čtenářský deník nebo referát)

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Recenze

Román ve verších Eugen Oněgin zaujímá zvláštní postavení jak v samotné Puškinově tvorbě, tak v dějinách ruské a evropské literatury. Román je vlastně jakýmsi shrnutím všeho nového a převratného, co Puškin přinesl celým svým dílem. Najdeme v něm všestranné, realistické zobrazení ruského života první třetiny 19. století. Román obsahuje skvělé příklady Puškinovy milostné, přírodní a reflexivní lyriky, epického rozvíjení děje i dramatických dialogů.

Básník na tomto románu pracoval téměř sedm a půl roku - od května 1823 do října 1830; další rok věnoval konečným úpravám. Román Eugen Oněgin se skládá z osmi hlav - každá je uvedena jedním nebo několika moty z ruských, ale i cizích autorů - a úryvků z Oněginovy cesty po Rusi. Původně Oněginovy cesty tvořily osmou hlavu, později byly vyřazeny a k románu jen volně připojeny.

Sám děj Puškinova románu je velice jednoduchý. Eugen Oněgin, mladý lehkomyslný unuděný petrohradský dandy, trávící čas na plesích, odjíždí na venkov, kde mu umírá strýc, po němž má dědit. Po smrti strýce se usazuje na vsi, kde vede samotářský život předčasného unavence. Seznamuje se se svým vrstevníkem Lenským, nadšeným ctitelem romantických ideálů, který tvoří protějšek chladnému a skeptickému Oněginovi. Poznává také statkářku Larinovou a její dvě dcery Olgu a Taťánu. Oněgin s ironií sleduje bezbrannou naivitu Lenského a jeho vztah k Olze. Taťána tráví svůj volný čas četbou cizí literatury, miluje rodnou přírodu. Pro Taťánu je Oněgin ztělesněním dívčích snů o muži, a proto mu píše horoucí milostné vyznání. Oněgin však není schopen reagovat jinak než otevřeným odmítnutím. U Larinových naopak vzbudí žárlivost Lenského, který poté vyzve Oněgina na souboj. Lenský v souboji hyne a Oněgin hledá útěchu a zapomenutí v cestování. Po letech se proměněný vrací do Petrohradu, kde se ve společnosti setkává s Taťánou, která se zatím provdala za mnohem staršího vysokého státního hodnostáře. Oněgin se do ní vášnivě zamiluje, zmaten jejím chladem jí píše rovněž horoucí list; při přímém setkání však Taťána jeho lásku odmítá, ačkoliv výslovně přiznává, že jej nepřestala mít ráda. Oněgin tak ztrácí poslední naději, že najde smysl života.