Karel Václav Rais

Z DOMOVA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

II.

 Po učení dal se Toník v klus
 do návrší k rodinnému domu;
 na komoře chleba sebrav kus,
 švestek suchých, křížal trochu k tomu,
 bystře sešel v rodnou jizbu stinnou;
 věděl, tam že najde poklady
 za zčernalou stářím rohatinou,
 srovnané kde misky do řady
 květy svoje v jeden vínek pojí.
 Z očí třpytných vyšlehl mu jas,
 číslo novin když tam našel dvojí…
 Což z nich venku divných vyčte krás,
 které Karel vlastí rozlévá,
 jimiž duše probouzí a sílí - -
 Na ňadra je schovav pod košili,
 pro své stádo chvátal do chléva.
 
 Na stráň přihnav, stádo pustil v lada,
 hlavu mlčky složil do mechu…
 Kolem chasa rozpřádala mladá
 řeči plné jarních výdechů,
 řeči teplé jako jarní slunce,
 čisté jako chudobce běl,
 vonné jako prášek, jenž se chvěl
 plané růži v žluti na korunce.
 Zmlkly brzy. Co si Toník myslí,
 že tu leží jako bez dechu,
 neví ani, čiperní že sysli
 lebedí se blízko v pelechu,
 skřivánek že vajíček má čtvero,
 a že Vašek pěkně vypráví,
 každý den jak rytíř bezhlavý
 s koněm jezdí v lesů bájné šero.
 
 Teď se vzchopil školák bujné hlavy,
 pro noviny sáhl do skrýše,
 hlasem vroucím - kdož ho popíše,
 kamarádům udiveným praví:
 „Noviny mám Karla Havlíčka!“
 
 Ach, co záře dětem kmitlo z řasy,
 touha všechněm padla na líčka
 poslechnouti netušené krásy.
 Okem, zchem, ústy pily děti,
 co jim Toník četl ze řádků
 jako divuplnou pohádku,
 která v hloubi umí rozechvěti.
 Tajno leccos jejich bylo umu,
 ale jako máj kdy přichází,
 měkký výdech zbudí ve mlází,
 v dětech jarní vzbudilo to dumu.
 Ach - teď Váša vzhlédnuv na cestu
 „Pan učitel!“ v prostřed čtení zvolal -
 Vzhlédli všickni - Toníkmlčky schoval
 čísla novin ve skrýš pod vestu…
 
 Již k nim (...)
(......)