Saki

Léčba neklidem
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

HARABURĎÁRNA

Děti měly jako zvláštní povyražení slíbeno, že pojedou na pláž do Jagborough. Mikuláš s nimi jet nesměl, neboť byl v nemilosti. Právě to ráno odmítl zdravé a výživné mléko s nadrobeným chlebem pod zřejmě nejapnou záminkou, že je v něm žába. Starší, moudřejší a zkušenější lidé mu vysvětlili, že není možně, aby měl v mléce žábu, a že nemá vykládat nesmysly, on však na těch očividných nesmyslech tvrdošíjně trval a popisoval barvu i tvar domnělé žáby až do nejmenších podrobností. Dramatická stránka epizody tkvěla v tom, že Mikuláš v misce s mlékem opravdu žábu měl; dal si ji tam sám, takže se cítil oprávněn něco o ní vědět. Dlouze a široce se pak probíralo, jak těžkým prohřeškem je sebrat žábu na zahradě a dát ji do misky zdravého a výživného mléka s nadrobeným chlebem. Mikulášovi však z toho všeho nejzřetelněji utkvěl v mysli fakt, že starší, moudřejší a zkušenější lidé byli usvědčeni z naprostého omylu ve věcech, o kterých se vyjadřovali se svrchovanou jistotou.

"Říkali jste, že není možné, abych měl v mléce žábu, ale já žábu v mléce měl," opakoval s houževnatostí zkušeného taktika, který nemíní ustoupit ani o píď z výhodného postavení.

A tak jeho bratranec, sestřenice a docela nezajímavý mladší bratr měli to odpoledne jet do Jagborough na písečnou pláž, kdežto Mikuláš měl zůstat doma. Bratránkova a sestřenčina teta, která si bůhví proč představovala, že je i jeho teta, a neochvějně na té sebestylizaci trvala, si výpravu do Jagborough vymyslela nahonem, aby na Mikuláše zapůsobila odepřením rozkoše, o kterou se svým hanebným chováním u snídaně plným právem sám připravil. Měla už ve zvyku, kdykoli některé z dětí upadlo do nemilosti, zimprovizovat nějakou sváteční událost, ze které byl provinilec přísně vyloučen; a jestliže zhřešily všechny děti kolektivně, zmínila se jim najednou o cirkuse v sousedním městečku, o cirkuse oplývajícím nebývalými atrakcemi a nesčetnými slony, kam by je byla vzala ještě ten den, kdyby nebylo jejich zkaženosti.

Od Mikuláše se pak ve chvíli odjezdu výpravy očekávalo pár kajícných slz. Všechen brek však obstarala jeho sestřenka, která si při nastupování bolestivě odřela koleno o stupátko kočáru.

"Ta ale bulila," prohlásil Mikuláš vesele, když výprava odjela beze známky nadšení, kterým se měla vyznačovat.

"Na to brzy zapomene," řekla samozvaná teta. "Užijou si krásné odpoledne, až se budou honit v písku po té nádherné pláži. Ti se budou, pane, mít!"

"Bobby si moc neužije a honit se taky moc nebude," poznamenal Mikuláš s krutým úsměškem. "Tlačí ho boty. Jsou mu malé."

"Proč mi nic neřekl, že ho tlačí?" zeptala se teta jaksi příkře.

"Říkal ti to dvakrát, jenže tys ho neposlouchala. Často nás neposloucháš, když ti říkáme něco důležitého."

"Dneska nesmíš do zahrady na angrešt," převedla teta řeč na jinou kolej.

"A proč ne?" chtěl vědět Mikuláš.

"Protože jsi v nemilosti," odpověděla teta povzneseně.

"Mikuláš neuznal její bezvadnou logiku; připadal si dokonale schopen být v nemilosti a (...)

(......)