Saki

Léčba neklidem
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

TYGR PANÍ PACKLETIDEOVÉ

Přáním i předsevzetím paní Packletideové bylo zastřelit tygra. Ne že by najednou propadla zabijáckému chtíči nebo že by chtěla opustit Indii bezpečnější a zdravější, nežli ji nalezla, zbavenou jistého zlomku z celkového počtu šelem na milión obyvatel. Pohnutkou, která ji náhle svedla po stopách Nimrodových, byla okolnost, že Loona Bimbertonová nedávno uletěla s jistým alžírským letcem osmnáct kilometrů aeroplánem a nemluvila o ničem jiném. Něco takového mohla úspěšně přetrumfnout toliko osobně získaná tygří kůže a bohatá žeň fotografií v periodickém tisku. Paní Packletideová už měla promyšlený oběd, který uspořádá ve svém domě v Curzonově ulici jakoby Looně Bimbertonové na počest, s tygří předkožkou v centru jídelny a veškeré konverzace. Vymyslela si už také brož z tygřích drápů, kterou Looně Bimbertonové daruje k příštím narozeninám. Paní Packletideová byla výjimkou ve světě, o němž se předpokládá, že jeho nejmocnější hnací síly jsou hlad a láska; její počínání se totiž řídilo hlavně nechutí k Looně Bimbertonové.

Okolnosti jí přály. Paní Packletideová nabídla tisíc rupií za příležitost k zastřelení tygra bez zbytečného rizika a námahy, a jedna sousední vesnice se náhodou mohla pochlubit, že je oblíbeným rejdištěm exempláře s úctyhodnou minulostí, jehož zhoršující se stařecké neduhy donutily, aby zanechal lovení zvěře a omezil svůj apetit na menší domácí zvířectvo. Vyhlídka na tisíc rupíí probudila sportovní i komerční instinkty vesničanů: na pokraji místní džungle hlídkovaly dnem i nocí jejich děti, aby tygra přilákaly zpátky v málo pravděpodobném případě, že by se pokusil odejít do nových lovišť, a na různých místech ponechávali s okázalou nedbalostí méněcennější kozy, aby se tygr cítil spokojen se svým dosavadním působištěm. Hlavně je trápila starost, aby jim nezahynul sešlostí věkem dřív, než si ho memsáhib stačí odstřelit. Matky odnášející si džunglí domů svá nemluvňata po denní práci na polích ustávaly ve zpěvu, aby nenarušily osvěžující spánek ctihodného lupiče stád.

Slavná noc konečně nadešla, měsíčná a bez mráčku. Na snadno přístupném a příhodně rostoucím stromě bylo zřízeno pohodlné sedátko, na němž se choulila paní Packletideová se svou placenou společnicí slečnou Mebbinovou. V patřičné vzdálenosti byla uvázána koza nadaná zvláště pronikavým mekotem, takže se dalo rozumně očekávat, že ji za tiché noci uslyší i nahluchlý tygr. Lovkyně vyčkávala objevení kořisti s přesně seřízenou kulovnicí a s balíčkem miniaturních vykládacích karet.

"Není to poněkud nebezpečné?" ozvala se slečna Mebbinová.

Nebyla ve skutečnosti nijak nervózní z očekávané šelmy, ale trpěla morbidní hrůzou, že by její služby měly o atom přesáhnout povinnosti, za které je placena.

"Nesmysl," odpověděla paní Packletideová. "Ten tygr je už dědeček. Sem by nevyskočil, ani kdyby chtěl."

"Jestli je ten tygr tak starý, měla byste ho dostat laciněji. Tisíc rupií je spousta peněz."

Louisa Mebbinová se chovala k penězům s (...)

(......)