Saki
překlad: František Vrba

KRUTÉ ŠPRÝMY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Léčba neklidem

Na polici železničního vagonu přímo naproti Clovisovi ležel solidní cestovní vak s pečlivě napsaným štítkem, který nesl jméno „J. P. Huddle, Obůrka, Tilfield u Loudyburghu“. Přímo pod vakem seděl muž ztělesňující údaje na štítku, solidní usedlý pán, usedle oblečený a usedle konverzující. Ale i bez té konverzace (adresované příteli na vedlejším sedadle a rozvádějící hlavně taková témata jako opožděný rozkvět hyacintů a výskyt spalniček na faře) by člověk dost přesně odhalil letoru i duševní rozhled vlastníka cestovního vaku. Ten však zřejmě nemínil ponechat nic obrazotvornosti náhodného pozorovatele a zabrousil sebezpytavě na své osobní starosti.

„Já nevím, čím to je,“ svěřil se příteli, „není mi ještě tolik přes čtyřicet, ale už nějak zapadám do vyježděných kolejí jako starý dědek. A na sestře to pozoruju taky. Máme rádi všechno přesně na svém místě, máme rádi, když se všechno děje ve svůj čas, máme rádi všechno normální, řádné, obvyklé, na vlásek a na minutu akorát. Rozčiluje nás a dráždí, když to tak není. Abych dal za příklad jen takovou maličkost: na vrbě uprostřed trávníku nám rok co rok hnízdil jeden drozd, a letos si bůhvíproč začal stavět hnízdo v břečťanu na zahradní zdi. Moc jsme o tom spolu nemluvili, ale oba myslím cítíme, jak je ta změna zbytečná, a jde nám trochu na nervy.“

„Třeba je to nějaký jiný drozd,“ poznamenal přítel.

„Taky nás to napadlo,“ řekl J. P. Huddle, „ale tím spíš nám to je proti srsti. Nechce se nám už v životě měnit žádné drozdy, třebaže jsme ve věku, jak už jsem říkal, kdy by se nás podobné věci neměly vážně dotýkat.“

„Potřeboval byste,“ poradil mu přítel, „léčbu neklidem.“

„Léčbu neklidem? O tom jsem ještě nikdy neslyšel.“

„Slyšel jste snad o léčbě klidem pro lidi, kteří se zhroutili pod tíhou starostí a přílišného vypětí; kdežto vám škodí přemíra klidu a spokojenosti, takže potřebujete kúru právě opačnou.“

„Ale kde by ji měl člověk podstoupit?“

„No, mohl byste třeba kandidovat za irské protestanty v katolickém hrabství Kilkenny, nebo se věnovat dobročinnosti v některé z apačských čtvrtí v Paříži, nebo přednášet v Berlíně a dokazovat, že většinu Wagnerových skladeb vlastně napsal Gambetta; a pořád ještě se ovšem můžete vypravit do nitra Maroka. Jenže opravdu účinnou léčbu neklidem byste měl zkusit doma. Jak ale, o tom nemám nejmenší zdání.“

Právě v tom bodě konverzace Clovis vzplál činorodým zájmem. Dvoudenní návštěva u postaršího příbuzného v Loudyburghu stejně neslibovala mnoho vzrušení. Ještě než vlak zastavil, ozdobil si levou manžetu košile záznamem „J. P. Huddle, Obůrka, Tilfield u Loudyburghu“.

Dva dny nato vyrušil pan Huddle sestru z jejího soukromí, když seděla v ranním pokoji a četla časopis Život na venkově. Byl to její den, hodina i místo pro četbu Života na venkově a tenhle vpád naprosto narušoval všechny zvyklosti, jenomže bratr držel v ruce telegram a telegramy se v jejich domácnosti pokládaly za boží dopuštění. A tenhleten telegram se podobal (...)

(......)