William Shakespeare
překlad: Josef Václav Sládek

ZIMNÍ POHÁDKA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

JEDNÁNÍ ČTVRTÉ

Scéna první

(Vystoupí ČAS jako Chorus.)

ČAS: Já, který zkouším vše a dobré těším,
zlých postrach jsem a bludy tvořím, řeším,
teď jménem Času mávám perutěmi.
A za provinění to nemějte mi
ni mému letu, že tak rychle spěje
přes šestnáct let a nedbá vzrůstu děje
té mezery; neb moc mám zákon bořit
a v hodině, mnou rozené, zvyk tvořit
a vyvracet. Ať před vámi jsem tady
týž, který byl, než začly staré řády
neb vzešly nové; doby jejich vzniku
já svědkem byl a věcí v tomto mžiku
co nejsvěžejších budu, kale zase
lesk přítomnosti, setřenou jak zdá se
má pohádka. Má moc když tolik činí,
své sutky obrátím; a scéna nyní
se mění tak, jak byli byste snili.
Leontes, poznav blud svůj pošetilý,
se uzavírá v hoři svém a pláči;
mne představte si, milí posluchači,
že v krásných Čechách jsem, kde, dím vám znovu,
král syna měl, jejž Florizelem zovu;
a o Perditě mluvit chvátám dále,
jež krásou dospěla tak dokonale,
až byl to div. Los další této děvy
dřív nechci hlásat; ale Čas to zjeví,
až stane se to. Pastýřovu dceru
a jak se potom vedlo jí, si beru
za úkol Času. Sledujte to chvíli,
když někdy hůře čas jste utratili;
a jestli nikdy, Čas vám přeje sám,
by nikdy marněj neucházel vám. (Odejde.)