Vladislav Vančura

OBRAZY Z DĚJIN NÁRODA ČESKÉHO II
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Mír

Dva uherští králové, totiž Bela a Štěpán, posílají k Přemyslovi posly, alby žádali o mír a smluvili podmínky. Jsou to nejvznešenější velmožové. Jde s nimi biskup a řada kněží a dále služebníci. Všichni jsou oděni jako o velkých svátcích. Mají cípaté kabátce, úzkké nohavice s punčochami, šuby vrch karmazínové, spod liščí, svazované zlatým pasomanem. Jdou vážně, klopí hlavu a lid se na ně dívá a rytířové si je prohlížejí. Nikdo neřekne tak ani tak, ale když přejdou a když zmizejí v zátočině, propukne v zástupech veselí. Jeden čtverák se bije do zadku, druhý huláká, třetí dělá směšné posunky a snad i rytířové se mají co držet, aby si neposkočili.

Ach, vítěziti je věc veselá a plná štěstí.

A co se vypravuje?

Rytíři přetřásají příhody z bitvy: Kdo koho zabil, kdo byl nejstatečnější, komu se tak trochu třásla kolena, kdo si spletl rozpočet a kdo se nemýlil o výsledku války. Toť se ví, že se se všech stran ozývá: Já jsem to říkal hned na počátku! Já jsem to věděl a odhadl jsem všechno na vlásek!

Dále si rytířové brousí zuby na pěknou kořist. Mají pevnou víru, že vtrhnou do Uher a že si rozdělí bohatá panství. To se to vykládá! To se to pěkně sní o stádech hřebečků, o žírných statcích, o vinohradech, o celých stozích vlny, které člověku padnou do klína. Pokud jde o prosťáčky, ti jsou spokojeni, že je příměří; ale hodovat po uherských městech, vytlouci pro ženu kus sukna a chytit někde pěknou jalůvku jim není proti mysli. Dlaně na hladovém břiše a plnou hubu slin čekají jenom na znamení k pochodu, které jim bude dáno dozajista ještě dnes a nanejdéle zítra.

Zatím král Přemysl mluví s velikou mírností k vyslancům. Řekl toto:

„Mnohem raději bych válčil s pohany než s křesťanským králem. Nemám proti němu zášť, ctím ho, podávám mu (...)

(......)