Jules Verne
překlad: Václav Netušil

DVACET TISÍC MIL POD MOŘEM
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA X

VLÁDCE VOD

Tato slova pronesl velitel lodi.

Ned Land se prudce zvedl. Skoro uškrcený sluha vyvrávoral na pokyn svého velitele ven. Jaká musila být autorita velitele, že ten člověk ani jediným gestem neprozradil city, které musil ke Kanaďanovi chovat! Conseil byl proti své vůli scénou zaujat a já překvapen. Všichni jsme beze slova čekali na rozuzlení.

Velitel se opřel o roh stolu, zkřížil paže a nesmírně pozorně si nás prohlížel. Nechtělo se mu snad mluvit? Nelitoval už francouzských slov, která právě pronesl? Vypadalo to tak.

Po několika vteřinách ticha, jež se nikdo z nás neodvážil přerušit, řekl klidným a pronikavým hlasem:

"Pánové, hovořím stejně dobře francouzsky jako anglicky, německy a latinsky. Mohl jsem vám odpovědět už při našem prvním setkání, ale chtěl jsem vás napřed poznat a pak vše uvážit. Vaše čtveré vyprávění bylo v podstatě úplně stejné. To mě přesvědčilo o tom, kdo jste. Vím teď, že náhoda ke mně přivedla pana Sierra Aronnaxe, profesora Pařížského přírodovědeckého muzea, pověřeného vědeckým posláním v cizině, dále jeho sluhu Conseile a Neda Landa, původem Kanaďana, harpunáře na palubě fregaty Abraham Lincoln z námořních sil Spojených států."

Uklonil jsem se na znamení souhlasu. Velitel to neformuloval jako otázku, a neměl jsem tedy co odpovídat. Ten člověk se vyjadřoval s naprostou lehkostí, bez cizího přízvuku. Jeho věty byly jasné, slova správně volená a jeho výslovnost bezvadná. A přesto jsem vycítil, že to není můj krajan.

Pokračoval v hovoru těmito slovy:

"Jistě se vám zdálo, pane profesore, že jsem se svou druhou návštěvou čekal příliš dlouho. Když jsem si však ověřil vaši totožnost, musil jsem dobře uvážit, co s vámi mám dělat. Velmi dlouho jsem váhal. Nesmírně mrzuté okolnosti vás přivedly k muži, který se rozešel s lidmi. Přišli jste rušit můj život..."

"Nedobrovolně," řekl jsem.

"Nedobrovolně?" odpověděl neznámý trochu silnějším hlasem. Abraham Lincoln mě snad pronásleduje všemi oceány nedobrovolně? A vy jste snad přišli na palubu této fregaty nedobrovolně? Vaše střely zasáhly trup mé lodi nedobrovolně? A mistr Land mě snad harpunoval také nedobrovolně?"

Vycítil jsem, že se v jeho slovech skrývá potlačovaný hněv. Na jeho výčitky jsem však měl připravenou docela přirozenou odpověď a hned jsem ji vyslovil:

"Pane, vy asi nevíte o rozruchu, který jste vyvolal v Americe i v Evropě. Nevíte asi, že došlo k mnoha nehodám způsobeným srážkou s vaší ponorkou, k nehodám, které vzrušily veřejné mínění obou pevnin. Ušetřím vás nesčetných domněnek, jimiž se lidé snažili vysvětlit nevysvětlitelný jev, jehož tajemství znáte jedině vy. Ale vězte, že Abraham Lincoln, který vás pronásledoval až do nejsevernější části Tichého oceánu, byl přesvědčen, že pronásleduje nějakého obrovského mořského netvora, od něhož měl být oceán stůj co stůj očištěn." /

Velitel se slabě usmál a pak klidně pokračoval:

"Pane Aronnaxi, odvážil byste se tvrdit, že vaše Fregata by byla nepronásledovala a neostřelovala (...)

(......)