Jules Verne
překlad: Václav Netušil

DVACET TISÍC MIL POD MOŘEM
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA VII

STŘEDOZEMNÍM MOŘEM ZA OSMAČTYŘICET HODIN

Středozemní moře, nádherné modré moře, "velké moře" starých Židů, moře Řeků a Římanů, lemované oranžovníky, aloemi, kaktusy, přímořskými borovicemi, provoněné myrtou, zarámované strmými horami, prosycené čistým, průzračným vzduchem, ale neustále se měnící působením podzemních ohňů, je skutečným bojištěm, na němž Neptun a Pluto* dosud bojují o vládu nad světem. Na jeho březích a na jeho vodách se podle Micheleta* těší člověk jednomu z nejkrásnějších podnebí na světě.

Ze vší té krásy jsem však mohl zahlédnout jen kousek hladiny, jejíž povrch měří dva milióny devět set sedmdesát tisíc čtverečních kilometrů. Chyběly mi i osobní zkušenosti kapitána Nema, protože ta tajemná osobnost se mi během rychlé plavby ukázala jen jednou. Cestu, kterou Nautilus vykonal pod hladinou Středozemního moře, odhaduji na dva tisíce šest set kilometrů. A tuto vzdálenost zdolal za osmačtyřicet hodin. Z řeckých vod jsme vypluli 16. února ráno a 18. února za východu slunce jsme propluli Gibraltarským průlivem.

Bylo mi jasné, že Středozemní moře, sevřené zeměmi, před nimiž kapitán Nemo prchal, nemohlo se mu nijak líbit. Jeho vlny a větry v něm zřejmě vyvolávaly příliš mnoho vzpomínek, ne-li lítosti. Neměl tam také onu volnost pohybu a nezávislost manévru, jaké měl v oceánech. Jeho Nautilus byl mezi blízkými evropskými a africkými břehy příliš stísněn.

Proto také plul rychlostí šestačtyřiceti kilometrů za hodinu. Ned Land se musil ke své mrzutosti přirozeně vzdát myšlenky na útěk. Použít člunu při rychlosti třinácti metrů za vteřinu nemohl. Opustit Nautilus za takových podmínek by znamenalo totéž jako vyskočit z vlaku jedoucího stejnou rychlostí, tedy pokus rozhodně nebezpečný. Naše loď ostatně vyplouvala na hladinu jen v noci, aby obnovila zásoby vzduchu. Při plavbě se řídila pouze údaji kompasu a rychloměru.

Viděl jsem tu z hlubin Středozemního moře jen to, co vidí cestující rychlíku z kraje, který mu mizí před očima. Totiž jen vzdálené úseky, a nikoli přímé okolí, které se míhá jako blesk. Přesto jsem mohl s Conseilem pozorovat některé středomořské ryby, které, majíce silné ploutve, mohly se udržet několik vteřin vedle Nautilu. Číhali jsme u oken salónu a mé poznámky mi dovolují říci několik slov o ichtyologii tohoto moře.

Z různých ryb, které v něm žijí, jsem některé viděl dobře, jiné jen zahlédl. Nemluvím o těch, které mi rychlost Nautilu odtrhla od očí. Budiž mi tedy dovoleno zařazovat je podle tohoto podivného třídění. Zpřesní to aspoň má krátká pozorování.

Uprostřed vod jasně osvětlených elektrickým reflektorem se kmitalo několik až metr dlouhých mihulí, které žijí téměř ve všech podnebích. Pak půldruhého metru dlouzí rejnoci s bílým břichem a popelavě šedým kropenatým hřbetem, rozvíjející se před námi jako dlouhé šály unášené proudem. Jiní rejnoci nás míjeli tak rychle, že jsem nemohl rozpoznat, zda si zaslouží jméno orlů, které jim dali staří Římané, nebo jména myší, ropuch a netopýrů, (...)

(......)