Jules Verne

PATNÁCTILETÝ KAPITÁN
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XI. KAPITOLA
Nápoj pro černého krále

Byly čtyři hodiny odpoledne, když se ozval na konci hlavní ulice veliký lomoz, víření bubnů, cinkot a vřeskot cimbálů a jiných nástrojů afrického původu. Ruch a vřava se zdvojnásobily na všech koncích trhu. Půl dne křiku, hádek a sporů nepomohlo, aby hlas těchto rozjařených obchodníků, nebo jejich ruce či nohy oslabilo. Značný počet otroků nebyl ještě prodán, obchodníci smlouvali o jejich jednotlivé skupiny s náruživostí, o které i na londýnské burze za dnů velikého stoupání cen lze si učinit jen nepatrnou představu.

Vřískavým neharmonickým koncertem, který se náhle rozlehl, byly na chvíli přerušeny obchody a hlučící davy si oddechly.

Král Kazoundé, Moini Loungga, přišel poctít velký lakoni svou návštěvou. Dosti četná družina žen, "hodnostářů", vojáků a otroků jej doprovázela. Alvez a ostatní obchodníci mu vyšli v ústrety a překonávali se ve vzdávání pocty králi, na kterou tento korunovaný zhovadilec kladl velkou váhu.

Moini Loungga, kterého nesli ve starém palankinu, sestoupil uprostřed velkého prostranství, přičemž mu pomáhalo asi deset paží.

Král byl asi padesátiletý muž, ale podle jeho vzezření by se soudilo, že je mu osmdesát. Jestliže si chce čtenář představit jeho podobu, ať si vzpomene na hodně starou opici. Na hlavě měl jakýsi druh tiáry, ozdobené červeně zbarvenými drápy levharta a chomáčky bílých chlupů, to byla koHulla kazoundského panovníka. Od pasu dolů mu visely dvě sukně z kůže "kudu", vyšívané perlami, které však přes tyto ozdoby se podobaly kovářově zástěře. Na jeho prsou svědčilo hojné tetování o králově starobylém rodu a mohlo-li se tetování věřit, ztrácel se rodokmen Moiniho Lounggy až v temnotách dávnověku.

Nad kotníky, na zápěstí a nad lokty mělo Jeho Veličenstvo náramky a kruhy z mědi, vykládané drahokamy, a jeho nohy vězely v páru bot se žlutými, vyhrnovacími holinkami, které králi daroval Alvez asi před dvaceti lety. Připojíme-li k tomu, že král držel v levici velkou hůl se stříbrným knoflíkem, v pravé ruce oháňku na mouchy s rukojetí vykládanou perlami a že nad hlavou měl starý spravovaný deštník, který, jak se zdálo, byl vystřižen ze spodků harlekýna, konečně že měl tento monarcha na krku zavěšenou lupu a na nose brýle, které se ztratily bratranci Benediktovi a které byly z Batovy kapsy ukradeny - objevuje se nám pravý obraz tohoto černého panovníka, před kterým se třásla země v obvodu sta mil.

Moini Loungga už tím že zaujímal trůn, o sobě tvrdil, že je nadpozemského původu, a byl by tedy mnoho ze svých poddaných, kteří by o tom pochybovali, najisto poslal na onen svět, aby se o tom přesvědčili. Říkal také o sobě, že jako bytost božského původu nemá pozemské potřeby. Když jedl, dělal to jen proto, že mu to působilo příjemný pocit. Ostatně nebylo možné pít více. Jeho ministři, úředníci, ačkoliv byli nenapravitelní opilci, byli v porovnání s ním velmi střízliví lidé. Moini Loungga představoval až do nejvyššího stupně alkoholizované Veličenstvo, (...)

(......)