Jules Verne

PATNÁCTILETÝ KAPITÁN
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XVII. KAPITOLA
Po proudu

Byl to Herkules, kterého v jeho kouzelnickém zakuklení nebylo možné poznat, který takto promluvil k Dicku Sandovi, - ano, k Dicku Sandovi, který byl pořád ještě tak slabý, že se musel opírat o bratrance Benedikta, vedle kterého ležel Dingo.

Když paní Weldonová nabyla opět vědomí, mohla pronést jen tato slova:

"Dicku! Ty zde?" Mladý lodní kapitán povstal, ale paní Weldonová už jej stiskla ve svém náručí a Jack jej zahrnoval svým laskáním.

"Můj příteli Dicku! Můj příteli Dicku!" opakoval malý chlapec neustále.

Poté se obrátil k Herkulovi.

"A tebe," pravil, "tebe jsem ani nepoznal!" "To věřím! To bylo pořádné zakuklení!" odvětil Herkules, který si stíral z prsou bílou hlínu, kterou se pomazal.

"Byl jsi příliš ošklivý!" řekl malý Jack.

"Jakpak ne! Byl jsem přece ďábel a ďábel nesmí vypadat krásně!" "Herkule!" pravila paní Weldonová a s úsměvem podávala černochovi svou ruku.

"On vás právě tak osvobodil," doložil Dick Sand, ,jako mne zachránil, ačkoliv se k tomu nechce přiznat." "Zachráněni! Zachráněni! To ještě nejsme!" odpověděl Herkules.

"Ostatně kdyby nebylo pana Benedikta, který nám přišel říci, kde jste, paní Weldonová, nemohli bychom nic podniknout." Byl to sám Herkules, který se před pěti dny vrhl na učence ve chvíli, kdy se dal při pronásledování drahocenné mantikory vylákat z faktorie na dvě míle daleko do lesa. Bez této příhody by ani Dick Sand ani černoch nevědělo pobytu paní Weldonové a Herkules by se nemohl převlečený za kouzelníka, odvážit do Kazoundé.

Co člun uháněl prudce touto zúženou částí řeky, Herkules vypravoval, co se událo od jeho útěku z tábora na Cuanze, jak sledoval, aniž se dal vidět, kitandu, ve které našel paní Weldonovou a jejího syna, jak se setkal s Dingem, který byl raněn, jak se oba dostali do okolí Kazoundé, jak oznámil Dicku Sandovi, co se stalo s paní Weldonovou, jak po neočekávaném příchodu bratrance Benedikta se marně pokoušel dostat se do faktorie, která byla přísněji střežena než kdykoliv dříve, a jak konečně našel příležitost, aby vyrval zajatce z rukou strašného otrokáře Alveze. Tato příležitost se naskytla teprve téhož dne. Mgannga, který právě cestoval do Kazoundé, - byl to ten slavný kouzelník, kterého královna Moina tak netrpělivě očekávala - nocoval ve stejném lese, ve kterém se Herkules v noci potuloval vyzvídaje, číhaje a připraven na všechno. Vrhl se na mganngu, oloupil jej o celou jeho výstroj a kouzelnické šatstvo, přivázal jej ke stromu liánami uzly tak pevnými, že se nedaly rozvázat, ale musely se přeřezat, potom si pomaloval tělo, přičemž mu kouzelník sloužil za vzor, a pak hrál jeho úlohu jako zaklínače deště - všechno se to událo během několika hodin a bylo ovšem třeba nevylíčitelně veliké důvěřivosti a pověrčivosti domorodců, že se mu jeho záměr tak šťastně podařil.

V tomto celém vypravování, které si Herkules velmi rychle odbyl, nebylo o Dicku Sandovi ani zmínky.

"A ty, Dicku?" ptala se paní Weldonová.

"Já, (...)

(......)