Jules Verne

ZE ZEMĚ NA MĚSÍC
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XIII. STONE’S – HILL

Když rozhodnutí členů Gun-Clubu dopadlo v neprospěch Texasu, každý Američan považoval za svou povinnost prostudovat zeměpis Floridy, neboť v Americe umějí číst všichni. Nikdy neprodali knihkupci tolik výtisků Batramových Cest po Floridě, Romanova Přírodopisu východní a západní Floridy, Williamsovy Floridské oblasti a Pěstování cukrové třtiny ve východní Floridě od Clelanda.

Musila se tisknout nová vydání. Šla na dračku.

Barbicane měl na práci něco lepšího než čtení, chtěl na vlastní oči vidět a vyznačit místo, kde měla stát Kolumbiada. Proto neztratil ani chvíli, poukázal cambridgeské hvězdárně obnos potřebný k sestrojení teleskopu a projednal s firmou Breadwill a spol. z Alabany zhotovení hliníkového projektilu, pak odjel z Baltimore v doprovodu J. T. Mastona, majora Elphinstona a ředitele goldspringské továrny.

Nazítří dorazili všichni čtyři cestovatelé do New Orleansu. Tam se ihned nalodili na Tampico, návěstní parník federálního námořnictva, který jim vláda dala k disposici, a rozjeli se plnou parou, takže jim pobřeží Louisiany brzo zmizelo s očí.

Přeplavba nebyla dlouhá, za dva dny po odjezdu urazil Tampico čtyři sta osmdesát mil a octl se na dohled floridského pobřeží. Jak se blížili, uviděl Barbicane před sebou plochou nížinu na pohled dost neúrodnou. Tampico projel podél řady mělkých zátočin, bohatých na ústřice a kraby, a zamířil do zátoky Espiritu-Santo.

Tento záliv se dělí na dvě protáhlé rejdy, rejdu Tampskou a rejdu Hillisboroskou, jejíž úzký vjezd parník brzy minul. Za chvíli poté ukázala pevnost Brooke obrysy svých děl čnících nad vlnami a objevilo se město Tampa, nedbale rozložené v pozadí malého přirozeného přístavu vytvořeného ústím řeky Hillisboro.

Zde dvaadvacátého října v sedm hodin večer Tampico zakotvil, všichni čtyři cestující okamžitě vystoupili.

Když vstoupil na floridskou půdu, ucítil Barbicane, jak mu srdce prudce bije. Zdálo se, že ji nohou ohmatává, jako když stavitel zkoumá pevnost domu. J. T. Maston oškraboval zem koncem svého železného háčku.

„Pánové,“ řekl posléze Barbicane, „nemáme času nazbyt, hned zítra vsedneme na koně a obhlédneme si kraj.“

Ve chvíli, kdy Barbicane přistal, vyšlo mu v ústrety všech tři tisíce tampských občanů – pocta, kterou si předseda Gun-Clubu zasloužil tím, že dal při své volbě přednost jejich městu. Přijali ho s bouřlivým provoláváním slávy, ale Barbicane uklouzl všem ovacím, odebral se do pokoje v hotelu Franklin a nechtěl nikoho přijmout. Povolání slavného muže mu zřejmě nesedělo.

Nazítří třiadvacátého října hrabali pod jeho okny netrpělivě silní a ohniví koníci španělské rasy. Jenže místo čtyř jich bylo padesát i s jezdci. Barbicane sešel v doprovodu svých tří druhů na dvůr a octl se celý užaslý uprostřed kavalkády. Všiml si mimo to, že každý jezdec má na rameni zavěšenou pušku a v ohlávkách sedla zastrčeny pistole. Důvod takového ozbrojení mu ihned vysvětlil jeden mladý Floriďan:

„Pane, jsou tu Seminolové.“

„Jací (...)

(......)