Jaroslav Vrchlický

MODERNÍ BÁSNÍCI ANGLIČTÍ
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXVI. Robert Southey (1774-1843.)

Známý u nás více svou nešťastnou polemikou s lordem Byronem než svou dnes nezaslouženě podceňovanou poesií. S Coleridgem a Wilsonem a Wordsworthem patří ke skupině básníků jezerních. Cestoval po Evropě, procestoval hlavně Španělsko a Portugalsko a vynikl jako básník, historik, archeolog i literární historik a kritik. Usadil se trvale na břehu Grety u Keswicku v blízkosti Coleridge, s nímž byl spřízněn. Hlavní dílo: "Thalaba, ničitel", arabská kouzelná povídka v nepravidelných verších, "Madoc", "Kletba Kehamy", "Roderich, poslední král Gothů". Psal též řadu ballad. Vyuiká víc mohutnou obrazností než hloubkou citu a nálady. Báseň "Vidění posledního soudu" zapletla jej v osudnou polemiku s Byronem. Roku 1813 byl jmenován poetou laureatem a zemřel následkem přepracování v duševní ochablosti.

BITVA U BLENHEIMU

To v letním bylo večeru,
kdy u dveří své chaty
po práci starý Kašpar sed
si v slunce západ zlatý,
co vnučka jeho Mína malá
si na trávníku vedle hrála.

Tu bratr její Petříček
sem cosi valil k hraní,
to bylo velké, kulaté
to našel, zdroj kde v pláni.
Co kulaté to hladké velké,
se ptal, co našel v říčce mělké?

To starý Kašpar hochu vzal,
jenž zdiven naň se díval,
Hleď, to jest lebka, hochu můj,
a vážně hlavou kýval.
Těch chuďasů zde mnoho zbylo,
když velké vítězství zde bylo.

Já v zahradě jich našel dost,
tam hromady jich leží.
Já vyoral jich často víc
ve polní hroudě svěží.
Tam sta a sta jich zemi krylo,
když velké vítězství zde bylo.

"Jak stalo se to, pověz nám?"
Petříček dí jak divý
a Minka oči otvírá
a čeká steré divy.
"Tož s námi sděl ten zápas celý,
proč bili se tam, proč tam mřeli?"

A Kašpar: "Kdo byl Angličan
Francouze v útěk stopil,
však proč tam tak se vraždili,
jsem dobře nepochopil,
leč co tu vojska, přisvědčilo,
jak velké vítězství to bylo.

V Blenheimu otec můj byl živ
u malé řeky břehu,
chýš spálená až v základy,
on na útěku, v běhu
i s ženou, dětmi, v bitvy vřavě
ni úkryt neměl svojí hlavě.

A mečem ohněm šírý kraj
kol spustošen byl celý,
a mnohá matka podlehla,
a mnohé dítky mřely,
však to se vždycky přihodilo,
kde velké vítězství kdy bylo.

A pohled na to bojiště
děs, hrůzu hnal mi v tváři,
ta spousta zlá, jich tisíce
kde hnily v slunce záři,
Tak na vlas vždy se přihodilo,
kde velké tak vítězství bylo.

Vévoda z Malbro slávu měl,
s ním Eugen, princ náš milý!"
Dí Minka: "Notný práce kus
zde oba postavili!"
"Ne, dítě," starci z úst se lilo
"to velké vítězství jen bylo.

A každý pluk ctil vůdce ty
již tak to vykonali."
"Však jaký z toho všeho zisk?"
se Petříček ptal malý.
"Mlč, kluku! Nevím, však to dílo
vím, velké vítězství že bylo."

INCHCAPSKÉ SKÁLY

Tak tichá voda, tichý vzduch,
koráb i mužstvo - ani ruch,
plachta se nepohnula v stranu,
příď klidně trčí v oceanu.

Bez pěn a hluku, ani hles,
jdou vlny přes Inchcapský tes,
jich lehký příboj, lehký sklon
Inchcapský neprobudí zvon.

Z Aberbrothoku (...)

(......)