Edgar Wallace

ČERNÝ OPAT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXI.

Na nebi už byly známky svítání. Vzduch byl sladký a čistý a Dick se plně nadechl toho šampaňského vína přírody, než si zapálil dýmku a nehlučně se vydal po trávníku podél průčelí domu.

Nebyl ani trochu ospalý a uvažoval, má-li se vykoupat ve studené vodě, nebo pokračovat v práci, kterou předešlého dne nedokončil, když jen na vteřinu v dálce zahlédl malé světélko. Bylo bílé a blesklo jako hvězdička, která vyšla a téměř ihned zmizela.

Dům byl obklopen stromy, bránícími rozhledu, ale pět minut chůze řídkým lesíkem přivedlo Dicka na Převorské pole. Odtamtud viděl, že světélko, jestli se nemýlil, zablikalo od zříceniny opatství.

Chvíli stál ve stínu stromů, ale světlo se již neukázalo. A pak, když už vykročil, aby šel dál, spatřil je znovu - jen nepatrné bliknutí - a tentokrát si byl jist, že zasvitlo od opatství. Dick se opatrně pustil na vrchol Pahorku a chvílemi se zastavoval, aby se rozhlédl.

Znovu se světélko objevilo, tentokrát ve vzdálenosti necelých padesáti yardů, a Dick rozeznal postavu, zvolna se pohybující mezi sesutými zdmi. Pilně prohledávala zem a její lampa se komíhala sem a tam.

"Ztratil jste něco?" zeptal se Dick.

Návštěvník se s uděšeným výkřikem prudce otočil.

"Haló! Kdo jste?" řekl chraptivě a Dick podle hlasu muže poznal. Byl to Arthur Gine, pro kterého to byl nemilý a trapný okamžik.

"Haló!" opakoval rozpačitě. "Nemohl jsem usnout."

"A tady jste hledal nějaký uspávací prostředek?" zeptal se Dick zdvořile. "Měl jste přijít k nám, můj bratr má celý sklad léků a byli bychom vám našli něco proti nespavosti."

"Nedělejte hloupé vtipy," zavrčel Arthur, vyvedený z rovnováhy. "Chtěl jsem říci, že jsem šel na procházku, protože jsem nemohl spát. Tady to místo mne zajímá."

"Doufám, že jste neviděl Černého opata?" pokračoval Dick ve společenském hovoru. "Ne? To jsem si mohl myslit. Už je na něho pozdě. Naše rodinná strašidla si libují v časnějších hodinách. Jsou to úctyhodní braši a opat, jak asi víte, byl nesmírně čestný a dokonce zbožný muž, třebas se nevyhnul stínu nepěkného skandálu."

Kráčel pěšinou po Arthurově boku. Světlo nebylo dost jasné, aby viděl temnou červeň, která zaplavila Gineův obličej, ale tušil ji.

"Alforde, nechci se s vámi pohádat, ale vaše sarkastické poznámky na můj účet jsou mi velmi nepříjemné. Nevím, proč bych vám měl něco vysvětlovat, ale dnes jste se ke mně zachoval jako dobrý přítel, a věřte, že mluvím pravdu. Netropte si šašky a nepochybujte o mých slovech."

Dick na to nic neřekl, zůstal stát na kraji paseky a pozoroval zmateného Ginea, dokud mu nezmizel z dohledu. Co to všechno znamená? Proč přitahují zříceniny opatství tolik různých lidí? Nejdřív Mary Wennerová, potom Gilder a teď Arthur Gine. Co je v tom starobylém kamení, že to vytáhlo parádivého advokáta z postele a přimělo ho jít časně ráno prohledávat rozvaliny? Znal Arthura dobře, mnohem lépe, než si ten (...)

(......)