Edgar Wallace

ČERNÝ OPAT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XX.

Dick pečlivě třídil dopisy, jeden vybral a otevřel. Měl královskou korunku nad obyčejnou hlavičkou ,Nový Scotland Yard' a byl od jeho bývalého spolužáka a přítele:

"Drahý Dicku, děkuji Ti za velmi podivný dopis, obávám se však, že pro Tebe nemohu nic podniknout. Soukromí detektivové by určitě stačili k tomu účelu a všechno, co pro Tebe mohu udělat, je rada. V hlavním stanu máme detektiva jménem Puttler - jeho jméno najdeš ve spisech o krádeži v Hatton Gardenu. Je to velmi zdatný člověk a očekává ho povýšení. Vypadá však zvláštně. V Yardu mu říkají ,Opičák Puttler', ale přes tu nelichotivou přezdívku ho mají všichni rádi. Puttler si nikdy nebere ani den prázdna a volný čas prý tráví pátráním po zločincích. Snad i spí jenom někde v koutku Yardu. Má nárok na šestitýdenní dovolenou, ale za normálních okolností by si nevzal ani šest minut volna, promluvil jsem s ním a se svolením našeho představeného (bylo nutno říci, k čemu potřebuješ detektiva) stráví Puttler dovolenou na zámku Fossawayi. Jak jsem již řekl, vypadá prapodivně, je naprostý abstinent, je velmi nábožný a má svůj názor na chrámovou hudbu. Můžeš se plně spolehnout na jeho diskrétnost. Slíbil jsem mu, že mu dáš deset liber týdně a zaopatření. Jen bych Ti přál, abys ho mohl mít na zámku stále, ale doufám, že se Tvé potíže v šesti týdnech vyřeší."

Dick pečlivě vložil dopis do náprsní kapsy, přešel halu a vstoupil do knihovny. Lord Chelford slyšel klapnout dveře a vzhlédl.

"Haló, Dicku!" řekl přátelsky. "Co je nového?"

Než odpověděl, zašel Dick k oknu, kterým bylo bratra vidět ze zahrady, zavřel je a upevnil zástrčkou.

"Co se děje?" zavrčel Chelford.

"Opět se zjevil náš přítelmnich," prohodil Dick, "a myslím, že by bylo radno, abys zavíral okna."

Harry Chelford vztáhl ruku ke rtům.

"Nemůžeme se toho zjevení nějak zbavit?" zeptal se naléhavě. "Vždyť je postrachem celého kraje. A co policie? Proč ji platíme? Dicku, skutečně by se tu nedalo nic udělat?"

"Zítra sem přijede detektiv a podívá se tomu strašidlu na zub," odpověděl Dick.

Pečlivě si nacpal dýmku a zapálil ji sirkou ze stříbrné krabičky na Harryho psacím stole.

"Byl jsem navštívit Leslii," pokračoval. "Odlož tu divnou knihu a promluvme si."

Lord Chelford zřejmě nerad zavřel tlustý svazek, v němž před chvílí četl, a s výrazem rezignace se zaklonil na opěradlo křesla.

"Leslii? Nevídáš ji příliš často?" zeptal se. "Leslie je neobyčejně inteligentní dívka a ví, že jsem velmi zaměstnán. Ne každá žena by měla takové porozumění. Mluvil jsi s Arthurem?"

Dick přikývl.

"Ráno mi zatelefonoval, že sem dnes zajde. Chce, abych podepsal nějakou listinu o převodu Lesliina majetku. Arhur je dobrý člověk," pravil Harry.

"Velice," přisvědčil Dick bez nejmenší škodolibosti.

"Ano. Arthurovi vděčím za mnohé," vzhlédl Harry brýlemi v rohovinových obroučkách a kýval hlavou, zatímco mluvil dále: "Nebyl bych se setkal s Leslii a určitě bych nebyl přišel (...)

(......)