Edgar Wallace

ČERNÝ OPAT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXVIII.

"Jste dobrá přítelkyně Arthura Ginea, viďte?" zeptal se Gilder, když upíjel čaj.

Mary rozpačitě sklopila oči.

"Jsme dobrými přáteli, ale nic víc. Možná že si jednou budeme bližší - kdoví? Vždycky se choval jako dokonalý gentleman a se mnou zacházel jako s dámou. To musím o Arthurovi říci. Jenom je trochu nesnesitelný, nezdá se vám?" prohodila s dívčí naivitou.

"Odešel jsem od něho," prohlásil Gilder stručně. "Neshodli jsme se v otázce nějakých akcií a já jsem se zřekl zaměstnání vůbec. Vlastně jsme se důkladně pohádali a došlo i na rány... Povídám vám to, protože se o tom dříve či později stejně dovíte."

To Mary doslova ohromilo a podle zvyku si zakryla dost široká ústa malýma bílýma rukama.

"Nepovídejte!" vydechla tlumeně. "Rány? Je tohle památka na ně?" Kývla hlavou k jeho rtu.

"Je!" přiznal krátce.

"Rány!" opakovala pohoršeně Mary Wennerová. "To je nechutné a hrubé!"

"Chtěl jsem si s vámi promluvit o Arthurovi Gineovi," přerušil ji Gilder. "Není mým dobrým přítelem, ale to neznamená, že mu něco zazlívám. Pochopitelně, když jsme se rozešli, necítím se povinen jej chránit a stát mezi ním a lidmi, které oklamal," velmi zdůraznil poslední slovo, "jak jsem to dělal v minulosti. Znáte ho stejně dobře jako já," pokračoval. "Víte, jak je ješitný, víte, jak je naprosto nespolehlivý a neupřímný, víte také, že se vyvlékne z každého slibu, i když jej dal černé na bílém."

Po celou dobu, co mluvil, ji bedlivě pozoroval a všiml si, jak povytáhla obočí.

"Skutečně?" řekla chladně. "Neznám zákony, ale nechápu, jak se může gentleman, nebo kterýkoliv muž zpronevěřit - jaký je ten správný výraz? - právním závazkům?"

"To tedy neznáte Arthura Ginea tak dobře jako já," pokrčil rameny. "Ale nechme to stranou. Nepřišel jsem ho očerňovat nebo mu ubližovat. Ne proto, že bych to nemohl udělat," řekl, předvídaje její poněkud nejasné námitky, "ale protože tvrdím, že dívka má právo na poctivé jednání, tím spíše dívka pracující, která nemá nikoho na světě, kdo by hájil její zájmy. A řeknu vám, že ten člověk by nešel rovně, ani kdyby ho vystřelil z flinty. A co je s chelfordským pokladem?"

Při těch slovech se napřímila v židli a na obličeji se jí objevil udivený výraz. "Vy víte?" vydechla.

"Ovšemže vím! Vy mu pomůžete nalézt poklad a on za to..." odmlčel se, "slíbil, že se s vámi ožení," dodal a ten šíp nevystřelil naslepo.

"Řekl vám to?" zeptala se a hlas jí selhal. "Doufám, pane Gildere, že si nemyslíte, že bych se mu chtěla vnucovat. To bych neudělala, ani kdyby byl nejlepším mužem na světě." Zamyšleně se na něho zadívala a dodala: "Důvěřuji Arthurovi, že jako gentleman splní každý slib, který dal. Něco pro něho udělám, co bude mít velký význam..."

"Rád bych věděl, čím se vám zaručil?"

"Svým čestným slovem," řekla slečna Wennerová dramaticky.

"To jsem si myslil. Ale jakou záruku vám dal?"

"Ukáži vám ji."

Odešla do vedlejšího pokoje, zřejmě do ložnice, (...)

(......)