Edgar Wallace

ČERNÝ OPAT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXXI.

V ostatních válcích asi nebylo nic jiného, pomyslil si Gilder spokojeně. Ať ho kdokoliv pozoruje - Gilder pochopitelně podezříval Arthura, je jistě také zklamán.

V té místnosti mniši pravděpodobně ukryli mešní knihy. Gilder si s šibeničním humorem připamatoval, jak strávil noc a čím byl odměněn.

Přešel silnici a otevřel vrata na pole, kde nechal vůz. Zůstal stát bez hnutí, jako zkamenělý údivem. Vůz zmizel.

Stopy byly jasně viditelné. Vedly zkratkou na silnici k Willow House. Nezbylo mu než jít po nich. Asi míli za sídlem Arthura Ginea měl Gilder svůj domek. Útulný koutek, pomyslil si spokojeně, kde si za hodinu připraví horkou lázeň a za čtvrt hodiny šálek kouřícího čaje. Byla to příjemná vyhlídka, protože byl k smrti unavený a promoklý na kůži.

Stopy vozu minuly Willow House a pokračovaly k domku. Když Gilder prošel poslední zákrut silnice a objevil se dům, spatřil, že vůz stojí přede dveřmi. Po návštěvníkovi ani památky. Gilder obešel stavení, prohledal zahrádku a dokonce sestoupil na břeh potoka, než se odhodlal otevřít dveře a vejít dovnitř.

Vsunul klíč do zámku a překvapilo ho, že dveře povolily tlaku. I dveře do malé jídelny otevřel, dřív než v nich otočil klíčem. Údivem oněměl. V krbu hořel malý oheň a na něm se hřál kotlík vody. Čajník byl u krbu a někdo otevíral plechovou krabici se sušenkami. Gilder zaslechl kroky ve vedlejší místnosti a otočil se, aby se případně vetřelci bránil. Ale když ho uviděl, nechal namířený revolver klesnout.

"Thomasi!" zvolal nechápavě. "Co tu k čertu děláte?"

"Ráno mě propustil," řekl bývalý sluha stručně.

"Ráno? Vždyť je teprve chvilka po východu slunce!"

Thomas přikývl. "Alford mě přistihl chodit po domě, když jsem měl být v posteli a spát, a tak mě vyhodil."

"Ale proč?"

Thomas byl v rozpacích.

"Jak to mohu vědět?" zeptal se. "Ten pes mě nikdy neměl rád. Asi podezříval, že vám píšu."

Gilder věděl, že je to lež, bývalý sluha mu chce nejspíš naznačit, že přišel o místo jeho vinou: Thomas byl užitečný dopisovatel a věrně zaznamenával všechno, co se dělo na Fossawayi.

"Jste v úzkých! Co jste provedl?"

Muž našpulil ústa. "No," zaváhal, "mohu vám povědět pravdu. Slyšel jste někdy o Opičáku Puttlerovi? Počkejte chvilku, udělám čaj."

Vzal kouřící kotlík, naplnil čajník, a teprve když jej zavěsil na vnitrní straně krbu, pokračoval ve vypravování.

"Zavinil to Opičák Puttler. V Londýně ho zná kdejaký darebák a já ho znám tak dobře jako ostatní, protože jsem jeho přičiněním dostal tři roky za hloupost, kterou jsem provedl v hotelu Westinghouse."

"Krádež?" zeptal se Gilder, pro něhož to byla novinka.

"Práce v hotelu!" vysvětlil Thomas úsečně. "Můžete tomu říkat krádež, dělá-li vám to radost. No, a Opičák Puttler mě chytil a posadil mě do sucha na tři dlouhé a nudné roky. Když mě pustili, dostal jsem tady práci. Dalo se tam zobat po malých soustech. Chelford nepočítá prachy a Alford se ho neodváží (...)

(......)