Edgar Wallace

ČERNÝ OPAT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXX.

Gilder zaklel a chvatně vytáhl revolver, světlo při tom pohybu zakolísalo. Než je opět zamířil vzhůru, zjev zmizel.

"Nechoďte pryč, nechoďte!" křičela Mary a chytila Gildera za paži. "Pane Gildere! Fabriane, neopouštějte mne!"

Odstrčil ji, doběhl k patě schodiště a opatrně stoupal nahoru. Za sebou slyšel, jak dívka vzlykavě oddychuje.

"Neopouštějte mne. Nenechte mě tu ve tmě!" štkala.

Opatrně, pozorně stoupal Gilder výš a výše, ale po černém hábitu nebylo nikde ani památky. Malá místnost nahoře byla taková, jakou ji opustili, úzký otvor dveří byl otevřený.

Dívka odstrčila Gildera, vyklopýtala, vypotácela se na čerstvý vzduch a klesla na kolena.

"Odveďte mne! Odveďte mne!" šílela strachem. "Proč jsem sem chodila!"

Gilder se s kletbou obrátil, prudce zabouchl kamenný vchod a bez sebe vztekem, do něhož se mísilo trochu strachu, dívku zpola nesl, zpola vlekl, dotáhl ji na silnici a posadil do vozu.

Lilo. Gilder neurvale odsunul střechu, aby déšť padal plným proudem na Mary. Nemohl si dovolit potíže s omdlévající dívkou. Doveze ji domů a tam ji nechá - ještě mu zbude dost času na návrat.

A Černý opat? Oddychoval poněkud rychleji, když si vzpomněl na tu hroznou příhodu. Ať to byl kdokoliv - a že to byl živý člověk, o tom Gilder nepochyboval - bude litovat, že je vyrušil.

"Co budete dělat?" otázala se Mary.

"Odvezu vás domů. Zítra to zkusíme znova. Jak jste vypátrala, že se ten kámen otáčí?"

"To vám nepovím, Fabriane," řekla pevně. "To je jediná podrobnost, kterou vás držím v šachu."

"Nebuďte hloupá. Užila jste nějakého bodce, viďte? Všiml jsem si mezery mezi kameny, která vypadala jako umělá."

"Nůžky," řekla. "V mezeře je železná závorka - našla jsem ji zcela náhodou."

To bylo všechno, co chtěl vědět. Nejen té noci, ale vůbec se bez Mary obejde. Odmítl pozvání jít nahoru něčeho se napít, a jakmile se za ní zavřely dveře, ujížděl zpátky do Sussexu.

Světelný číselník ukazoval dvě hodiny, když Gilder nechal stát vůz opět na svém poli a vystupoval po svahu ke zříceninám. Našlapoval tiše, za každým krokem se zastavoval a naslouchal. Ale maskovaného muže nikde neviděl, neslyšel.

Našel roh věže, kapesním nožíkem uvolnil závorku, zatáhl za drsný kámen, jehož kraje se mu drolily v ruce, a uvolnil vchod.

Prohlédl si horní místnost a opatrně scházel dolů - pistoli v jedné ruce, elektrickou svítilnu v druhé. Po vetřelci ani stopy, ale...

Dveře k pokladu byly zavřené. Zacloumal jimi - prudce se rozletěly. Bleskl světlem po délce dlouhé úzké cely a krve by se na něm nedořezal.

Zlaté pruty byly do posledního pryč! Na pravé zrovna jako na levé lavici nebyl jediný válec. Kapky potu mu stékaly po obličeji, když se obrátil, a smrt čekala každé lidské strašidlo, které by se mu postavilo do cesty, protože Gilder těžce nesl, že mu někdo zmařil plán.

Prozkoumal podzemní místnost. Jak první dveře, tak i druhé naproti nim byly důkladné. Ani okénko, (...)

(......)