Edgar Wallace

ČERNÝ OPAT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXXVII.

To odpoledne šel Dick Alford po Wardour Street a zahlédl povědomý obličej. Z obchodu vyšel muž s balíkem pod paží, a když poznal Dicka, obrátil se a rychle odcházel opačným směrem. Dick se usmál, nemýlil se, byl to Thomas a Dick se divil, co asi kupoval.

Zmátl ho pohled do výkladní skříně obchodu. Thomas mu nepřipadal jako člověk, který by si liboval v nicotnostech vystavených ve výkladní skříni.

Dick neměl dobrou náladu. Byl na dvou návštěvách a obě ho zdvořile odmítly. Teď chtěl zkusit svou poslední naději. Banka v City byla už zavřená, ale vrátný ho uvedl k starému pánovi, který býval nejlepším přítelem jeho otce. Válka změnila obyčejného pana Jarvise, venkovského bankéře, v lorda Clanfielda, prezidenta největší bankovní společnosti v Evropě.

Srdečně Dicka přivítal, protože ho měl už jako chlapce rád.

"Posaďte se, Dicku. Co vás přivedlo na tuto čtvereční míli starostí?"

Jasně a krátce pověděl, proč přišel, a lord Clanfield se zamračil.

"Drahý chlapče, padesát tisíc liber? Chcete je pro sebe?"

"Ne, potřebuji je pro velmi milého přítele." Těžko popisoval Arthura tím lichotivým označením. "Dostal se do úzkých."

Jeho lordstvo zavrtělo hlavou.

"To nepůjde, Dicku. Kdyby to bylo pro vás, abych vás vytáhl z úzkých - jenže vy nejste typ, který by se někdy dostal do podobné situace, dal bych vám je z vlastní kapsy."

"Nemohl byste mi je půjčit na můj osobní majetek?"

Bankéř se usmál.

"Půjčit vám by znamenalo dát vám to. Kdy byste mohl zaplatit padesát tisíc liber? Druhý syn! Harry se letos ožení a příští rok tu bude dědic. Ne, ne, chlapče, není to možné!"

Potom Dick Alford v zoufalství pověděl celý příběh, ale jména vynechal. Starý pán vážně poslouchal.

"Musí se s tím vypořádat sám, Dicku," řekl. "Pomůžete-li mu teď, provede příště něco horšího. Ubohá holčička - je mi jí líto. Mluvíte o Gineovi, viďte? Ne, ne, nemusíte se bát, neřeknu ani slovo. Už jsem dlouho něco tušil. Nechte ho, ať spolkne tu hořkou pilulku, a pro dívku udělejte, co bude ve vaší moci. Jakmile bude ten člověk za mřížemi a záležitost skončena, přijďte ke mně, pro kolik budete potřebovat... pro tu dívku. Znal jsem jejího otce a strýce i prastrýce, který jí odkázal spoustu peněz. Asi se vykouřily s ostatními. Jsem ochoten jí všemožně pomoci. Ale pro toho nečestného člověka nesmíte dávat svůj majetek v zástavu."

Dick odešel ze City se srdcem sevřeným a tak zoufalý, že neměl odvahu požádat o půjčku čtvrtého muže, k němuž hodlal zajít. Jedinou nadějí už byl jen jeho bratr. Jenže Dick příliš dobře znal Harryho umíněnost, aby od něho čekal pomoc. Mohl by ho požádat jen (...)

(......)