Edgar Wallace

ČERNÝ OPAT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXXVI.

Pan Gilder přijel do svého domku večer, "nájemníka" zastihl na schodu přede dveřmi, jak kouří dýmku. Naštěstí stál domek v malém hájku a potok znemožňoval přístup k němu od severu. Přece však se pan Gilder zděsil Thomasova nedostatku opatrnosti.

"Jestli tady chcete bydlit, musíte zůstávat uvnitř. Už jsem vám řekl, že nechci, aby vás tu lidé viděli. A co je ta velká novina?"

"Pojďme dovnitř," navrhl Thomas s úšklebkem a Gilder se usmál pozvání do vlastního domu.

Thomas nedovedl dobře vyprávět, zdlouhavě a s mnohými "chápete, co tím myslím" se však nakonec zhostil zamotaného líčení.

"Celé odpoledne jsem se ukrýval v parku poblíž domu. Chtěl jsem mluvit s mladou dámou."

"O čem?" zeptal se Gilder.

"O jistých věcech."

"Podívejte se, Thomasi! Se slečnou Gineovou nebudete mluvit - rozumíte? Nebudete ji vyhledávat a nebudete se přibližovat k domu."

"Nic zlého jsem neudělal, že jsem tam dnes ráno byl," bručel Thomas, "alespoň jsem slyšel věci, které vás překvapí."

Trvalo půl hodiny, než s větší nebo menší přesností zopakoval rozhovor, který slyšel z trávníku. Když došel k důležitému závěru, Gilder hvízdl.

Arthur Gine teď řídil chelfordské záležitosti bez Gilderovy pomoci, a proto Gilder o některých podrobnostech nevěděl.

"Padesát tisíc?" uvažoval. "To je víc, než může Arthur narychlo sehnat."

"Také to přiznal," prohlásil Thomas. "Řekl Alfordovi: Přítele? Neznám žádného, kdo by tolik měl - to jsou přesně jeho slova."

"Slyšel jste, kdy se mají papíry transferovat - chci říci, kdy se mají předat jiným advokátům?"

"Za týden," odpověděl Thomas. "Pan Alford řekl: Týden to mohu zdržet, ale ne déle. A jakmile se papíry dostanou do rukou jiných advokátů, je s vámi amen."

Padesát tisíc liber! Gilder přecházel po pokoji s rukama za zády.

"Říkáte, že je zasnoubení s Jeho lordstvem zrušeno?"

"To neřekl," odpověděl Thomas, "ale tak jsem tomu rozuměl. Zeptal se: Hodně se Harry zlobil? - To jako Jeho lordstvo. A Alford na to: Ano, a chce prý dát své věci jiným advokátům. A ještě řekl: Co je s Lesliiným dědictvím?"

"Říkejte jí slečna Gineová!" přerušil ho Gilder drsně.

"Neřekl slečna Gineová, řekl Leslie. Ale abych vám vyhověl, budu ji nazývat slečna Gineová. Tak teda řekl: A co jmění slečny Gineové? Je také pryč? A Arthur povídá: do posledního penny."

To nebylo pro pana Gildera nic nového...

"A potom, pane Gildere, Černý opat zase obcházel. Něco mě o něm napadlo. Jeho lordstvo se k smrti bojí Černého opata. Víte o tom?"

"Nepovídejte mi o Černém opatovi!" vybuchl Gilder. Chtěl si něco promyslit a Thomasovo nesmyslné žvanění ho rušilo. "Zůstávejte doma, ať vás nikdo nezahlédne. Měl byste raději večer odjet do Londýna. Nepotřebujete peníze?"

"Něco mám. Byl jsem hlupák! V knihovně je starý deník, za který by Jeho lordstvo dalo několik tisíc liber, aby jej dostalo zpátky, a já jsem ho držel v rukou! Ten jsem měl štípnout."

"A kdyby (...)

(......)