Edgar Wallace

ČERNÝ OPAT
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XLV.

Při obědě byly obě dívky samy, protože Dick vzkázal, že nepřijde včas domů.

"Fossaway mi nahání strach," svěřila se Mary, zachvěla se a její neklid nebyl předstíraný. "Celá ta záležitost je hrozná. Thomas zavražděn, Harry unesen bůhví kam. Ach..." Zbledla a prudce vstala. "Vím, kde je Harry," nečekaně vyhrkla a rozčilením se třásla. "Vím! Vím!"

"Kde?" zeptala se Leslie.

Dívka vyběhla z pokoje do haly. "Kde je pan Alford?" ptala se netrpělivě. "Musím s ním ihned mluvit."

"Telefonoval z farmy," řekla Leslie. "Snad ho tam ještě zastihneme."

Otočila klikou staromódního telefonu a udala číslo farmy.

"Jste to vy, Dicku? To máme štěstí."

"Stalo se něco?"

"Ne, ale Mary Wennerová vám chce něco říct." Ztišila hlas. "Myslí, že ví, kde je Harry."

Chvíli bylo ticho a pak se odměřeně ozvalo na druhém konci: "Je to snad..."

"Ne, ne, ne!" Mary byla na doslech, takže Leslie nemohla Dicka ubezpečit, že Mary nemá jen nějaký senzační klep.

"Tedy přijdu," slíbil.

Dívky mu šly naproti k začátku příjezdové cesty a Mary hned začala vysvětlovat svou domněnku.

"Musela jsem snad být pominutá, že jsem vám o tom neřekla rovnou. Nevím, kam jsem dala rozum," povídala. "Po všem tom hledání pokladu a po té strašné příhodě s Gilderem! A když si pomyslím, že jsem vlastně přijela proto, abych Ginea na to místo zavedla - no, divím se sama sobě."

Dick se vzrůstající netrpělivostí naslouchal výkladu slečny Wennerové.

"Kde myslíte, že bratra najdeme?"

"Kde?" řekla slečna Wennerová vítězoslavně. "Pod opatstvím - jen tam! Ukážu vám, kde je."

Šli všichni společně přes louku a cestou jim slečna Wennerová vyprávěla podivnou příhodu, jak s Gilderem hledali poklad.

"Ovšem, vždycky jsem si byla vědoma, že by mi to zlato nepatřilo, i kdyby se našlo," tvrdila pokrytecky. "Ale pan Gilder tolik naléhal, že jsem ho nemohla dobře odmítnout, jenže po tom zmizelém inkoustu, který jsem vyvolala a ustálila, jak se pan Gilder jednou přesvědčí..."

Leslie naslouchala a sotva věřila svému sluchu. A přece: nemá-li Mary Wennerová příliš bujnou fantazii, je zcela možné, že si to nevymyslila.

Dick si prohlédl nárožní kámen věže a pak zvědavě přihlížel, jak Mary přitiskla nůžky, které vzala z kabelky, do štěrbiny. Nárožní kámen se otočil kolem své neviditelné osy.

Otvor byl asi dvanáct až patnáct palců široký, takže tlustý člověk by se tamtudy neprotáhl.

"Raději zůstaňte zde, půjdu dolů sám," řekl Dick.

"Budete potřebovat světlo," připomenula Mary.

Dick měl v kapse elektrickou lampičku, dopoledne strávil hledáním a prohlížením různých nemožných zákoutí. Ve vteřině zmizel po schodech porostlých mechem a Leslie s tlukoucím srdcem čekala na jeho návrat. Konečně ho zaslechly volat:

"Pojďte sem dolů."

"Já ne!" prohlásila Mary chvatně. "Už jsem tam jednou byla. Děkuji."

Leslie tedy šla sama, vedena světlem, které jí Dick vysílal ze schodu na (...)

(......)