Edgar Wallace

DŮM HRŮZY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola XVIII.

J.G. Reeder přicházel dolů po schodech a lidé, kteří viděli jeho obličej, uhodli, že to nebyla tragédie v Daverově pokoji, která způsobila, že byl tak bílý a nerozhodný.

V Daverově kanceláři našel Graye, který očekával telefon z Londýna. Telefon zazvonil, právě když Reeder vstupoval do pokoje. Vzal sluchátko z ruky svého podřízeného a několika slovy vylíčil Daverovu smrt. Potom pokračoval:

"Potřebuji všechny místní policisty, které můžeme povolat do služby, Simpsone, i když si myslím, že by bylo lepší, kdybychom dostali vojáky. Pět mil odtud je posádka. Pobřeží musí být prohledáno a kromě toho potřebuji, aby byly prozkoumány jeskyně. Je tu ještě jedna věc: myslím, že by bylo dobré poslat tor- pédoborec nebo něco podobného, aby hlídkoval ve vodách před Siltbury. Jsem si naprosto jistý, že Flack má motorový člun - průliv je tu dost hluboký a jistě je tu sklepení, které se táhne přímo pod útesy ... Slečna Belmanová?

Nevím. To chci právě zjistit."

Simpson mu sdělil, že starý vůz byl spatřen v blízkosti vesnice Sevenoaks, ale panu Reederovi bylo zatěžko myslet na takové maličkosti.

"Myslím, že vojáci budou nejlepší. Chtěl bych postavit silnou hlídku poblíž lomů. Je tam jiná jeskyně, kam Daver schovával své vozy. Myslím, že byste se k těm pe- nězům mohl dostat dnes v noci. To přiměje povolané činitele, aby pou- žili vojsko!" dodal trochu trpce.

Když přijela ambulance a Daverovy zubožené pozůstatky byly odstraněny, vrátil se Reeder ke svému oddílu s několika zedníky, které přivedl ze Siltbury. Otevřel pohovku a ukázal na kamennou podlahu.

"Tyto velké dlaždice se otáčejí kolem své osy," řekl, "ale myslím, že jsou pod zemí připevněny tyčí nebo závorou. Strhněte to."

K rozbití kamenné podlahy stačilo čtvrt hodiny a potom, přesně jak to předvídal, našli úzké schodiště, které vedlo do čtverhranného kamenného prostoru. Zůstalo ve stejném stavu, v jakém bylo před šesti sty lety. Byl to zaprášený, prázdný pokoj, který nyní odhalil své tajemství. Byly tam malé otev- řené dveře a velmi úzký průchod, jímž mohl statný muž projít jen s obtížemi. Vedl za obložení stěny Daverovy soukromé kanceláře. Pan Reeder zjistil, že kdo se zde skrý- val, mohl slyšet každé slovo, které bylo v kanceláři proneseno. Nyní porozuměl Daverově úpěnlivé prosbě, aby snížil hlas, když mluvil o sňatku. Šílený John se dozvěděl o ponížení své dcery a v tu chvíli byl Daverův osud zpečetěn.

Jak šílenec unikl? Bylo pro to jednoduché vysvětlení. V dávných dobách do těchto míst patrně chodí vali návštěvníci.

Reeder našel starý dřevěný nápis, upevněný na zdi, který oznamoval zvědavcům, že tohle byla mučírna starých hrabat z Larme. K tomu byla připojena užitečná informace, že vězení bylo bezprostředně pod touto místností a že se k němu přicházelo dřevěnými padacími dveřmi. Ty pan Reeder našel a poprvé spatřil klenutá vězení usedlosti Larmes Keep.

Průzkum vězení nebyl ani úchvatný, ani hrozný. Bylo jasné, že (...)

(......)