Edgar Wallace

ZAČOUZENÁ CELA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XVIII. KAPITOLA

Již za deset minut se zastavilo velké policejní auto před branou Perryfieldovy zahrady a z něho vyskočili O'Regan, Spellman a tři policisté. Hlídkující policista jim přispěchal vstříc.

"Hlídejte bránu!" nařizoval O'Regan. "Nikdo nesmí ven."

Kráčeli dále po přejezdu. K pravému i levému rohu postavili jednoho policistu, třetí policista byl poslán hlídat zadní východ a O'Regan zamířil se Spellmanem k hlavním dveřím. Zastavili se několik kroků před nimi a prohlíželi si dům. V hořejším poschodí bylo staženými záclonami jednoho okna vidět nejasné světlo, ale jinak byl celý dům v úplné tmě. O'Regan stiskl knoflík domovního zvonku. Čekali a naslouchali, ale nic se neozvalo. Zazvonil podruhé, opět ticho. Vrátil se na předjezd a pohlédl vzhůru k osvětlenému oknu.

"Někdo tam je, Spelle," pravil.

"Možná že tam nechali jenom svítit."

"Ne," odvětil O'Regan. "Okno bylo zavřeno, když jsme přišli, a teď je zpola otevřeno."

"To je pravda," souhlasil Spellman. "Jistě už nás zahlédli a zavřeným oknem se špatně střílí. Pojďme raději těsně ke dveřím, kapitáne."

"Nebudou střílet," namítal kapitán, "když mají světlo za zády -" ale ještě nedořekl a světlo již zhaslo.

"To je jejich odpověď, kapitáne."

O'Regan se vrátil se Spellmanem ke dveřím, opět zvonil, celou minutu tiskl knoflík, potom bušil do dveří oběma pěstmi, ale marně.

"Za každou cenu musím dovnitř, Spelle," řekl O'Regan. "Někdo tam je a nechce mne vpustit, ale já -"

Pojednou byl přerušen výkřikem. Ozval se jim přímo nad hlavami, ženský výkřik, vysoký a pronikavý, ozvalo se to jako zaječení, a znovu a znovu. O'Regan odběhl několik kroků ode dveří a pohlédl vzhůru k oknu, kde bylo dříve světlo. Teď tam byla tma, ale zdálo se, že se výkřiky ozývají právě z tohoto směru. Rozběhl se proti dveřím, narazil na ně plnou silou ramenem, ale dveře odolaly a nic nebyla platná ani pomoc Spellmanova.

"Oknem," pravil Spellman, "přízemním oknem, kapitáne."

Odběhli ode dveří k jednomu z přízemních oken. Bylo to okno široké a nízké a jeho rám byl sotva metr od země. Spellman vyskočil na rám okna, ozval se úder, cinkot padajícího skla a za okamžik bylo okno otevřeno.

O'Regan následoval Spellmana dovnitř a tápaje rukama si nalezl cestu ke dveřím. Tam otočil vypínačem elektrického světla. Viděl, že jsou v pokoji, kde tohoto dne zastihl Josephinu a její podivné společníky. Otevřel dveře a vykročil do haly. Byla tam tma a marně hledal vypínač. S nataženýma rukama si hledal cestu, až konečně se dotkl zábradlí schodiště.

"Pojďte sem, Spelle!" zvolal. Spell se k němu připojil u schodiště a tam chvíli stáli a naslouchali. Výkřiky již zmlkly a v celém domě bylo tísnivé ticho. A tu pojednou zcela znenadání se ty výkřiky ozvaly znovu. Byl to pronikavý jekot a O'Regan s jednou rukou na zábradlí a v druhé ruce třímaje revolver se rozběhl vzhůru a Spellman jemu v patách. Zastavili se až v druhém poschodí. Výkřiky zase zmlkly. O'Regan (...)

(......)