Herbert George Wells

LÁSKA A PAN LEWISHAM
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Epithalamion

Tři nezapomenutelné dny žil pan Lewisham v předivu vznícených citů, život byl tak nádherný a podivuhodný, že v něm žádné pochyby ani úvahy do budoucna neměly místa. Být s Ethel znamenalo nepřetržitou rozkoš – zas a znovu žasl tento mládeneček bez sester nad bezpočtem ženských roztomilůstek a jemnůstek. Připadal si vedle ní jako neohrabaný hromotluk. A ta světélka v jejích očích a vřelý cit v srdci, který je zažíhal!

I když se od ní vzdálil, byl to zázrak a mělo to své osobité kouzlo. Není už obyčejný student, je muž, který vede tajný život. Když se s ní v pondělí ráno rozloučil u Kensingtonské stanice, vmísil se na Exhibition Road mezi kolegy, kteří bydleli porůznu v zatuchlých podnájmech: pouzí kluci to jsou ve srovnání s jeho pár hodin starými zkušenostmi! A což teprve pustit z hlavy vlastní práci, opřít se dozadu a snít o příštím setkání! Nebo vyklouznout na stinný hřbitůvek za oratoří chvilku předtím, než polední zvon probudí k životu čilý ruch na hlavním schodišti, a tam spatřit tu usměvavou tvářičku a slyšet tichý hlásek, jak mu říká sladké hlouposti! A po čtvrté nové setkání a společně cesta domů – do jejich vlastního domova!

Teď ho už neopustila a žádná postavička nezmizela za plynovou lucernou v mlžném šeru, kam za ní se svou touhou nemohl. To už se nikdy nestane. Pan Lewisham trávil dlouhé hodiny v laboratoři převážně v zasněných meditacích, a tím – proč to po pravdě nepřiznat –, že si pro ni vymýšlel bláhové něžnůstky: „Ženuško má drahá,“ „Holčičko moje“, „Manželinko nejmilovanější“, „Pusinko ze všech nejsladší“. Pěkné dílo! A to uvádím jen pár ukázek jeho originální nápaditosti v oněch báječných dnech. V jisté chvíli, kdy šel v té věci do sebe, odhalil dosud netušenou spřízněnost se Swiftem. Lewisham, podobně jako Swift a většina lidí na světě, objevil zdrobněliny. Bylo to skutečně údobí tisíce bláhovostí.

Pitvání, které prováděl třetí den po svatbě – bylo ho safraportsky málo – uvádělo v úžas. Bindon, profesor botaniky, pod otřesným dojmem toho, čeho byl svědkem, vykládal kolegovi ve zkušebně, že se mu ještě nestalo, aby studenta tak mylně přecenil.

I Ethel prožívala báječné vzrušující časy. Byla paní vlastní domácnosti – jejich společného domova. Chodila nakupovat a solidní, fešní obchodníci ji oslovovali paninko; plánovala jídelníček a opisovala poznámky s velkým uspokojením, že mu pomáhá. Ale každou chvíli přestala psát a zasnila se. A po čtyři zářivé všední dny chodila manžela vyprovázet a běhala mu naproti, aby dychtivě vyposlechla nejnovější výplody jeho fantazírování.

Bytná se chovala velmi zdvořile a bavila ji lamentacemi, zač ji osud trestá, že vždycky trefí na takového cumplocha, když shání služku. A Ethel stále chránila tajemství svého novomanželství důmyslným kličkováním. Tu sobotu večer napsala matce dopis – Lewisham jí ho pomáhal psát – v němž se hrdinsky přihlásila k nastoupené cestě a slíbila brzkou návštěvu. Dopis odeslali tak, aby byl doručen nejdříve v pondělí. Vycházela přitom – (...)

(......)