Herbert George Wells
překlad: Jana Mertinová

OSTROV DOKTORA MOREAUA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XIV
Doktor Moreau vysvětluje

„Všechno vám vysvětlím,“ začal doktor Moreau, jakmile jsem se najedl a napil. „Musím se přiznat, že takhle pánovitého hosta jsem tu ještě neměl. Upozorňuji vás, že je to naposledy, co jsem vám prokázal laskavost. Až začnete příště vyhrožovat sebevraždou, už pro vás nic neudělám – a myslete si o mně cokoliv.“

Seděl v mém křesle a v bílých štíhlých prstech třímal doutník. Světlo visací lampy ozařovalo jeho sněhobílé vlasy. Seděl jsem od něj co možná nejdál. Odděloval nás stůl a navíc jsem měl po ruce revolvery. Montgomery tu nebyl. Nepřál jsem si být s oběma zároveň v malém pokojíku.

„Připouštíte tedy, že to, co jste viděl v mé laboratoři a čemu říkáte člověk stažený z kůže, je jenom puma?“ zeptal se mě Moreau. Předtím mi dovolil, abych do té zapovězené místnosti nahlédl a přesvědčil se o pravdivosti jeho slov. „Nechte si laskavě svůj dětinský strach pro sebe, Montgomery býval zrovna takový. Aspoň uznáváte, že je to puma. A teď buďte zticha, udělám vám malou přednášku z fyziologie.“

Začal povídat o své práci, nejprve jako by ho to nudilo, ale pak přece jen trochu roztál. Bylo to velmi prosté a přesvědčivé. Chvílemi se v jeho hlase ozýval sarkasmus. Brzy jsem se zastyděl, že jsem se choval tak nemožně.

Tvorové, na které jsem narazil, nebyli nikdy lidé. Byla to polidštěná zvířata – výsledek úspěšné implantace.

„Zapomínáte, co všechno zručný operatér se živými tvory dokáže,“ pravil Moreau. „Já osobně se divím, že to, co jsem udělal já, nezkusil už někdo přede mnou. Dílčí pokusy se samozřejmě prováděly – amputace, vyřezávání jazyka, resekce. Zajisté víte, že i šilhavost lze operativně odstranit. Při resekcích nastává celá řada druhotných změn – poruchy pigmentace, změny afektů i rozložení tukové tkáně. Nepochybuji, že jste o tom už něco slyšel.“

„Jistě,“ přikývl jsem. „Ale tyhle ohavné bytosti…“

„Všechno se časem dozvíte,“ zarazil mě. „Jsem teprve na začátku. Tohle jsou elementární případy. Chirurgie dokáže daleko úžasnější věci. Umí stejně tak dobře stavět jako bořit a měnit. Možná jste už slyšel o běžné operaci, která se provádí, když dojde k poškození nosu. Stáhne se kousek kůže z čela a znovu přišije na nos, kde přiroste. To je stejný případ, jako když našijete zvířeti část jeho vlastního těla. Někam jinam. Je možné transplantovat i části těla jiného zvířete – například zuby. Kožního nebo kostního štěpu se používá proto, aby se usnadnilo hojení. Chirurg přišije na ránu části kůže vyříznuté z jiného zvířete nebo úlomky kostí z čerstvě zabitého kusu. Hunterova kohoutí ostruha – možná jste o tom slyšel – rostla dál i na hřbetě býka. Mohl bych také připomenout nosorohé krysy alžírských Zuávů – jsou to stvůry, které vznikly tak, že se část krysího ocasu přišila k čumáku zvířete a nechala se přirůst.“

„Uměle vytvořené obludy!“ vykřikl jsem. „Chcete snad říct…“

„Ano. To, co jste viděl, jsou zvířata, která jsem proměnil a jaksi – vymodeloval. Svůj život jsem zasvětil zkoumání tvárnosti živých (...)

(......)