Herbert George Wells

UKRADENÉ TĚLO
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Stonásobný život

Je jisto, našel-li kdy nějaký člověk dukát, když hledal špendlík, jest to můj dobrý přítel, profesor Gibberne. Slýchal jsem již dříve, že badatelé přestřelili, avšak nikdy v takovém rozsahu, jak se jemu stalo. V tomto případě on dojista, aniž touto frází nadsazujeme, vynašel věc, která úplně převrátí lidský život. A to tehdy, když hledal jen povšechné nervové dráždidlo, které mělo liknavé lidi posíliti pro útrapy naší dravé doby. Okusil jsem již tuto látku několikrát a učiním nejlépe, vylíčím, jaký měla na mne účinek. Ukáže se pak zjevně, že mnoho úžasných zkušeností očekává všechny ty, kdo vy hledávají nové dojmy.

Profesor Gibberne, jak mnozí lidé vědí, je mým sousedem ve Folkestone. Neklame-li mne paměť, jeho podobizny z různých dob vyšly v The Strand Magazine – tuším ke konci roku 1899; nemohu však se o tom přesvědčiti, poněvadž jsem půjčil onen svazek někomu, kdo mi ho zapomněl vrátit. Čtenář snad si vzpomene na ono vysoké čelo a nezvykle dlouhé černé obočí, které dodávalo jeho tváři rázu tak mefistofelského.

Bydlí v jednom z oněch roztomilých, osamělých domků různých slohů, jež činí západní část Upper Sandgate Roadu zajímavou. Náleží mu domek s flámským štítem a maurským portálem, když tam bydlí a pracuje ve svém pokojíku s arkýřovým oknem, kde jsme tak často na večer si pokuřovali a spolu hovořili. Je výborný šprýmař, ale mimu to rád mluví se mnou o svém. díle; jest jedním z oněch lidí, kteří nalézají podporu a podněty v hovoru, a tak bylo mi možno sledovati postup vynálezu, urychlujícího život, již od prvopočátku. Ovšem větší část jeho pokusných prací nebyla provedena ve Folkestonu, nýbrž v Gover-Streetu, krásné nové laboratoři, poblíž nemocnice, které on první používal.

Každý ví, nebo aspoň všichni intelligentní lidé vědí, že zvláštní obor, v němž Gibberne si získal tak velkou a zaslouženou pověst mezi fysiology, je účinek léčebných prostředků na nervovou soustavu. Co do uspávacích, utišují cích a omamujících prostředků nemá, jak mi bylo řečeno, sobě rovna. Jest také vynikajícím chemikem. A v posledních několika letech zabýval se horlivě otázkou nervových dráždidel a dosáhl úspěchů již před tím, než objevil „Zrychlovače života“. Lékařská věda děkuje mu nejméně za tři účinné a naprosto bezpečné posilující prostředky, které pro praxi jsou nenahraditelny. V případech vyčerpání zachránil již tento přípravek, známý pode jménem Gibbernův Syrup, tuším více životů než záchranný člun na pobřeží.

„Ale žádná z těchto drobnosti mne již neuspokojuje,“ řekl mi asi před rokem. „Buďto zvyšují ústřední energii, nepůsobíce na nervy, nebo prostě rozmnožují upotřebitelnou energii, snižujíce nervovou vodivost; a všechny působí nestejnoměrně a jen na jistých místech. Některý z oněch prostředků dráždí srdce a vnitřnosti a ponechává mozek tupým. Jiný působí na mozek jako šampaňské a neprospívá nikterak solarnímu plexu. Já však chci dosáhnouti – a také dosáhnu, je-li to vůbec člověku možno – dráždidla, které působí povšechně. (...)

(......)