Herbert George Wells
překlad: František Gel, Vladimír Svoboda

VÁLKA SVĚTŮ
a jiné příběhy z neskutečna
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

15

CO SE ODEHRÁLO V SURREY

K obnovení marťanské ofenzívy došlo ve chvílích, kdy vikář rozrušeně řečnil pod živým plotem na lukách poblíž Hallifordu a kdy můj bratr pozoroval uprchlíky valící se proudem přes Westminsterský most. Pokud lze soudit podle rozporných výpovědí, jež byly zatím shromážděny, zůstávala v té době hlavní síla Marťanů i nadále v horsellském kráteru a setrvávala tam až do deváté hodiny večerní, zaměstnána jakousi spěšnou činností doprovázenou mocnými výrony zeleného kouře.

Tři Marťané však nesporně z jámy v osm hodin vystoupili a pomalým a obezřetným postupem se brali Byfleetem a Pyrfordem směrem k Ripley a k Weybridgi, takže se nachystaným bateriím objevili na pozadí oblohy se zapadajícím sluncem. Tito Marťané nepostupovali ve skupině, nýbrž v rojnici, v jedné čáře, a udržovali mezi sebou vzdálenost přibližně dvou kilometrů. Dorozumívali se navzájem sirénovitým houkáním, které měnilo výši v průběhu celé stupnice nahoru i dolů.

V Upper Hallifordu jsme zaslechli právě toto houkání a odpálení salvy v Ripley a v St. George’s Hillu. Ripleyští dělostřelci, neostřílení dobrovolničtí kanonýři, kteří naprosto neměli být v tomto postavení nasazeni, odpálili jednu jedinou předčasnou a neúčinnou salvu nazdařbůh a okamžitě vzali koňmo i během vylidněnou obcí do zaječích, zatímco Marťan jejich okopy a děla obezřetně překročil, aniž užil paprskometu, opatrně se mezi nimi propletl, minul je a tak se nepozorován dostal na dohled děl v Painshill Parku, která vzápětí zničil.

Naproti tomu měli artileristé ze St. George’s Hillu buď lepší velení, anebo byli z trochu jiného těsta. Skrývali se za borovým lesíkem, takže o jejich přítomnosti nejbližší z Marťanů pranic netušil. Zamířili s takovou rozvahou, jako by to bylo někde na cvičení, a zahájili palbu na vzdálenost přibližně jednoho kilometru.

Granáty dopadaly v těsné blízkosti Marťana, uviděli ho zavrávorat, učinit ještě několik nejistých kroků a pak padnul. Ozval se hromadný jásot a děla byla s horečnou rychlostí znovu nabíjena. Sražený Marťan se ozval nepřerušovaným vytím sirény, vzápětí se druhý blyštivý obr ohlásil v odpověď a vynořil se nad korunami stromů na jihu. Podle všeho byla jedna ze tří podpěr trojnožky roztříštěna granátem. Celá druhá salva však ležícího Marťana minula, současně pak oba druzí Marťané užili proti baterii paprskomet. Explodovala munice, borovice kolem postavení vzplály v jednom ohni a z celé baterie se zachránilo jen pár mužů, kteří se tou dobou už na úprku skryli za hřebenem vršku.

Jak se zdálo, všichni tři Marťané se pak zastavili k poradě, průzkumníci, kteří je pozorovali, alespoň hlásili, že nejbližší půl hodiny zůstali zcela nepohnuti. Marťan, který byl zasažen a povalen, se namáhavě vysoukal se své kopule, nevelká nahnědlá postavička, zdálky připomínající cosi jako chomáček plísně, a zjevně se zabýval opravou poškozené opěry. Kolem deváté hodiny musel být s prací zřejmě již hotov, neboť se vížka jeho stroje objevila opět nad (...)

(......)