Oscar Wilde
překlad: J.Z. Novák

ZLOČIN LORDA ARTURA SAVILA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

IV

V Benátkách se sešel se svým bratrem lordem Surbitonem, který tam náhodou připlul na své jachtě z Korfu. Oba mladí muži strávili spolu rozkošných čtrnáct dní. Dopoledne se projížděli na koních po Lidu nebo se v dlouhé černé gondole plavili křížem krážem po zelených kanálech; odpoledne si obyčejně zvali hosty najachtu, a večer jídali u Floriana a pak vždy vykouřili bezpočtu cigaret na Piazze.

Přesto však nebylo lordu Arturovi nijak blaze. Den co den pročítal v Timesech sloupce úmrtních oznámení, doufaje, že tam najde zprávu o skonu lady Clementiny, ale den co den se dožil zklamání. Začínal se bát, že tetu stihla nějaká nehoda, a často litoval, že jí hned tenkrát nedovolil vzít si ten akonitin, když tolik toužila vyzkoušet jeho účinek.

I v dopisech od Sibyly, třebaže byly plné lásky, důvěry a něhy, se často ozýval velmi smutný tón a lord Artur míval chvílemi dojem, že už je od ní odloučen navždy.

Lord Surbiton měl po čtrnácti dnech Benátek až po krk a rozhodl se odjet podél pobřeží do Ravenny, neboť se dověděl, že v tamním Pinetu jsou skvostné lovy na sluky. Lord Artur zprvu rozhodné odmítal jet s ním, ale Surbiton, kterého mel neobyčejné rád, ho nakonec přesvědčil, že kdyby zůstal u Danielliho sám, ukousal by se tam nudou, a tak patnáctého ráno za silného severovýchodního vetru vypluli na dosti neklidné moře. Zalovili si znamenitě a bezstarostny život na čerstvém vzduchu vrátil zas tvářím lorda Artura zdravou barvu. Ale kolem dvaadvacátého se ho znovu začal zmocňovat neklid, protože nevěděl, co je s lady Clementinou, a přes všechny Surbi-tonovy protesty se posléze rozjel vlakem zpátky do Benátek.

Když vystupoval z gondoly na schodišti před hotelem, sám hoteliér mu vyběhl naproti se svazkem telegramů. Lord Artur mu je přímo vyškubl z ruky a rychle je otvíral. Všechno se zdařilo! Lady Clementina v noci ze sedmnáctého náhle zesnula.

První myšlenka lorda Artura platila Sibyle a hned jí telegraficky oznámil, že se ne-

prodleně vrací do Londýna. Nato přikázal sluhovi, aby hned večerní poštou odeslal jeho věci, poslal gondoličrům, kteří ho vozili, pětinásobek toho, co jim byl dlužen podle jejich tarifu, a pak lehkým krokem a s rozjásaným srdcem vyběhl do svého apartmá. Tam ho čekaly tři dopisy. Jeden byl od Sibyly a překypoval účastenstvím a projevy soustrasti. Z těch druhých dvou byl první od jeho matky a druhý od právního zástupce lady Clementiny. Toho osudného večera byla zřejmě stará dáma na večeři u vévodkyně a kdekoho tam okouzlila svým vtipem a espritem, odešla však dost brzy domů, naříkajíc, že ji pálí žáha. Ráno ji pak našli v posteli mrtvou a bylo zjevno, že skonala bezbolestně. Okamžitě byl povolán sir Mathew Reid, ale pochopitelně se už nedalo nic dělat a pohřeb byl stanoven na dvaadvacátého. Několik dní před svou smrtí sepsala lady Clementina (...)

(......)