Oscar Wilde

NESMRTELNÉ MYŠLENKY, AFORISMY, PARADOXY A ÚVAHY
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

UTRPENÍ A VÍRA

Pro všechno mohu mít porozumění, jenom ne pro utrpení. Pro to mít porozumění nemohu. Je příliš ošklivé, příliš děsivé, příliš skličující. V tom moderním porozumění pro bolest je něco strašně chorobného. Porozumění bychom měli mít pro barevnost života, pro jeho krásu, pro jeho radosti. Čím méně se mluví o životních strastech, tím lépe.

Svět se nikdy neunaví pozorováním zkoušené duše na jejím postupu z temnoty v temnotu.

Je snadné pro lidi mít soustrast s utrpením. Je tak nesnadné pro ně mít sympatie s myšlenkou.

Vjediné úzké londýnské uličce je tolik utrpení, že stačí jako důkaz toho, že Bůh nemiluje člověka.

I v žaláři může být člověk úplně svobodný. Jeho duše může být svobodná. Jeho osobnost může být nerozrušena.

Všechen soucit je ušlechtilý, ale soucit s utrpením je nejnižším ušlechtilým způsobem.

Každý může soucítit s utrpením přítele, ale vyžaduje věru ušlechtilé povahy - vyžaduje skutečně povahy opravdového individualisty -, aby soucítil s přítelovým úspěchem.

Stává se zřídka v dějinách světa, že jeho ideálem byl ideál radosti a krásy. Zbožňování utrpení ovládalo svět mnohem častěji.

Nihilista, jenž zavrhuje veškerou autoritu, poněvadž ví, že autorita je zlem, a jenž vítá každé utrpení, poněvadž jím uskutečňuje svou osobnost.je pravým křesťanem. Pro něho je křesťanský ideál pravdou.

Utrpení není posledním způsobem dokonalosti. Je pouze zatímní a především protestem. Souvisí se špatnými, nezdravými a nespravedlivými poměry.

V tragédiích druhých lidí je vždycky něco nekonečně ubohého.

Láska k bližnímu, jak museli doznat i ti, jejichž náboženství je formální částí, působí množství zla.

Lidé věří věrám nikoli proto, že jsou racionální, nýbrž proto, že jsou opakovány. Ano, forma je vším. Je to tajemství života.

V anglické církvi člověk dojde úspěchu nikoli svou schopností víry, nýbrž schopností nevěření. Naše církevje jediná, kde stojí skeptik u oltáře, a svatý Tomáš je považován za ideálního apoštola.

Vzrůst zdravého rozumu v anglické církvi je věcí politováníhodnou. Je to opravdu ponižující ústupek nízké formě realismu. Je také pošetilý. Pramení z naprosté neznalosti psychologie.

V trestu je očista. Nikoli "odpusť nám naše viny", ale "stíhej nás za všechno zlé", tak by měla znít modlitba člověka k nejvýš spravedlivému Bohu.

Vězení mne úplně proměnilo, v tom jsem na ně spoléhal... Nikdy nemá být opakován týž způsob života... Můj život před vězením byl něčím tak zdařilý, jak to jen bylo možné. Nyní je něčím dovršeným.

Kdyby na světě bylo méně soucitu, bylo by také méně nesnází.

Utrpení je velmi dlouhý okamžik. Nelze ho dělit na roky. Můžeme jenom zaznamenávat jeho rozmary a zapisovat jejich pravidelný návrat. Čas sám pro nás tehdy nepostupuje.

V celém duchovním světě není ničeho, co by nevystihla bolest svou hroznou, avšak nanejvýše jemnou pulzací.

Kde je hoře, tam je posvěcená země. Jednou lidstvo pochopí, co to znamená. Do té chvíle neví o životě nic.

(...)

(......)