Jaroslav Žák

BOHATÝRSKÁ TRILOGIE 2
Dobrodružství šesti trampů aneb Nové pověsti české
(spoluautor Vlastimil Rada)
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

KAPITOLA DVACÁTÁ PRVNÍ
Za pět minut dvanáct

Nad pralesem i savanou se rozprostřelo zářivé nedělní dopoledne. Usměvavý kotouč sluneční pozlacoval zdařile vrcholky lesních velikánů, v jejichž stínu kypělo trampské ležení válečným kvasem. Svérázný lid zálesácký se chystal ke krvavému boji za vznešenou trampskou ideu.

Hloučky přespolních bojovníků se ochlazovaly po cestě koupelí v křišťálovém lesním potůčku, načež nabíraly odtud výživnou tekutinu k přípravě posledního doušku neobyčejně silné kávy, jiní nabíjeli pistole, napínali struny na banjích a nacpávali dýmky, zkoušejíce pružnost svých svalů několika dřepy. Občas prošel zástupem hemžících se zálesáků některý náčelník, srdečně zdraven a poplácáván, a zmizel ve stane velitelském, v jehož vchodu se nepřetržitě míhaly postavy poslů, stráží a vůdců bratrských oddílů, jež stále proudily do tábora, vítány nadšeným pokřikem a střelbou.

Veliký Forbes přijímal jejich hlášení, sedě na hromadě zvířecích koží, obklopen štábem poslů, tělesných stráží a pobočníků a obskakován několika paďourskými zajatci, kteří upravovali jeho zevnějšek a strojili jej do boje. Opodál obtahoval všestranný borec Antonín drsnou zálesáckou břitvu, čekaje, až Běženko-Gigolov namydlí energickou tvář vůdcovu, před níž držel pan Šarapatka senior podstatnou trosku rodinného zrcadla, jež přetrvala ztečení srubu. Pan rada nesl toto pokoření s posupným mlčením a jeho tvrdá tvář zachovávala nehybný výraz značně vykrmené sfingy.

Jiná dvojice otylých otroků pečovala o nohy vojevůdcovy, odívajíc je v hutné ponožky a skvělé kanadky, dar to náčelníka Kohinoorů Williama Fenimoora Mac Macešky. Sličná paďourská nevolnice podávala přitom vůdci bohatou snídani a její družka držela před ním rozevřené Humory, překládajíc Forbesovi některé méně známé paďourské výrazy a úsloví. Z kouta stanu zaznívala pak tichá hudba gramofonu, hrajícího Písně otroka a obsluhovaného panem Šarapatkou juniorem, jenž takto vyjadřoval bezměrný stesk své ujařmené paďourské duše a zároveň zpříjemňoval Velikému Forbesovi bolestnou proceduru holení a čtení Humorů. Posléze stál tu malý Dagobert, který držel pánvičku s mýdlovou pěnou a zmocniv se pohozené dýmky Forbesovy vypouštěl z ní duhové bublinky.

Vešel osmahlý olbřím, jehož „Ahoj“ znělo poněkud cizím přízvukem, a stanuv před zachmuřeným vůdcem, vychrlil ze sebe toto přesné hlášení:

„Vyjeli jsme z naší kvetoucí a mohutnějící Plzně, kdež jsme sobě koupili zpáteční lístek do Nepomuka, a neunavený vlak s námi směrem od Mže stříbronosné ke křivé zlatonosné Otavě chvátá lesnatou dolinou od Šumavské Úslavy kolem Staré Plzně a Radyně, kolem Šťáhlav a Chrudoš ke Žďáru a Ždírci. Ocitli jsme se již v ovzduší lesů kozodojských a hle, po ostrých pochodech, prosekávajíce se spletí lián, přelézajíce ztrouchnivělé kmeny, brodíce se močály a kalužinami a živíce se borůvkami, kůrou chlebovníku, lovem užovek a plástvemi medu, dorazili jsme na vyvýšeninu, odkud jsme spatřili toužený cíl naší pouti: Nalevo kozodojský (...)

(......)