Roger Zelazny
překlad: Martin Tkaczyk

PŘINES MI HLAVU ČARODĚJNÉHO PRINCE
náhodně vybraná ukázka

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 5

Princův meč, Excalibur, zaúpěl pod vahou Friková úderu, ohnul se jako vrba a potom znovu zaútočil. Udeřil tvrdě na Frikovo brnění a tlačil ho zpět. Frike ustoupil dva kroky, aby vyrovnal rovnováhu a znovu zaujal správný šermířský postoj. Jeho meč začal opisovat ve vzduchu křivky prozrazující zkušeného šermíře a snažil se Excalibur vylákat ze střehu klamnými výpady. Excalibur se musel bránit výpadům a ránám vedeným se zjevným zaujetím a nepochybným uměním. Ostatní hosté sledovali zápas ze schodiště nebo z malého balkónku a tajili dech při té napínavé podívané.

Frike se najednou usmál, protože znal osudnou slabinu Excaliburu. Excalibur byl značený démonský meč, který musel na povel poslechnout svého pekelného pána. Frike si byl plně vědom této vlastnosti, proto čekal na svou příležitost.

V okamžiku, kdy se jejich meče opět zkřížily, Frike zvolal: „Poslechni svého pána, mocný Excalibure! Pojď ke mně!“

„Ani nápad!“ zavrčel Excalibur a usekl Frikovi pravou ruku.

„Přikazuji ti to!“ zahulákal Frike, který ve svém bojovném zápalu necítil bolest a mával válečnou sekerou, kterou držel ve své zdravé levé ruce nad hlavou.

„Ty jsi to ale neřekl v runách,“ odpověděl Excalibur a dalším princovým švihem mu uťal levou paži.

„Ušetři mě toho osekávání!“ zarval Frike a zaútočil oběma nohama, které měl vybavené ostrými břity. „Přikazuji ti podle prastarého zákona zla, abys přišel ke mně, a to bez zbytečného vysvětlování a zdržování.“

„Proč ne,“ řekl Excalibur, „když si to přeješ, tak budiž!“ Velký svítící meč vylétl z princova sevření, opsal ve vzduchu krásnou piruetu, probodl Frikovo brnění a neustal v pohybu, dokud neprojel celou šíří Frikova těla.

„Běda, je se mnou konec!“ vzdychl Frike.

Čarovný princ se obrátil k princezně. Jeho oči žhnuly vzrušením. Zbavil se konečně své rozporuplnosti.

„Dej mi poslední polibek,“ vyzval princ Scarlet, „a pak nech promluvit své srdce, jestli si přeješ být stále mou, což sladší bude než spočinutí v lůně smrti.“

„Dám ti polibek, můj drahý, a pak další a zas a zas,“ odpověděla Scarlet. „Přestaň mluvit o smrti. To je minulost. Teď už nás čeká provždy jenom štěstí a láska.“

A tak tomu také bylo.