Jane Austenová

EMMA
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

9. kapitola

Pan Knightley ji sice zahrnul výčitkami, ale vlastní svědomí Emmu žádnými výčitkami netrápilo. Zlobil se na ni tak, že se v Hartfieldu neukázal mnohem déle než jindy; a když se opět setkali, seznala podle jeho vážného pohledu, že jí ještě neodpustil. Mrzelo ji to, ale kát se nemohla. Naopak: všechny její záměry a manévrování se jevily víc než oprávněné ve světle událostí několika příštích dní. Portrét, jenž mu byl svěřen, odevzdal pan Elton elegantně zarámovaný krátce po svém návratu; teď visel nad krbovou římsou v hlavním salonu a on vstával, chodil se na něj dívat a vzdechy provázel obdivné nedořečené věty, přesně jak se patřilo; a pokud šlo o Harriet, její pocity a dojmy se viditelně utvářely v pouto tak pevné a trvalé, jak při jejím mládí a osobitém rozoumku bylo možné. Emma brzy dospěla k uspokojujícímu závěru, že na pana Martina už nevzpomíná, leda když ho porovnává s panem Eltonem, a z toho pak posledně jmenovaný pán vychází neskonale lépe.

Emmin záměr, rozšířit duševní obzory mladinké přítelkyně pilnou četbou a debatami, vyústil zatím jen k několika prvním kapitolám a odhodlání pokračovat zítra. Přišlo jí mnohem lehčí klábosit než se vzdělávat, mnohem příjemnější popustit uzdu fantazii a kreslit si Harrietiny životní vyhlídky, než namáhavě usměrňovat její chápání a bystřit jí rozum na střízlivých faktech; a jediná literární činnost, jíž se Harriet v současné chvíli věnovala, jediný duševní majetek, jímž se zásobila pro podzim života, pozůstával z toho, že si sbírala a přepisovala všemožné hádanky, jak jen se jí podařilo někde některou objevit, do tenkého kvartového památníčku, jejž jí přítelkyně vyrobila a vyzdobila tajnými symboly a ornamenty. V naší době, která přeje literatuře, nejsou podobné --i velice rozsáhlé --sbírky žádnou zvláštností. Slečna učitelka Nashová, pravá ruka paní Goddardové, si jich vypsala nejméně tři sta a Harriet, inspirovaná vlastně od ní, doufala, že s pomocí slečny Emmy jich nashromáždí ještě mnohem více. Emma přispěla svou vynalézavostí, pamětí a vkusem, a jelikož Harriet měla velice úhledný rukopis, vypadalo to, že výsledek předčí všechno očekávání co do úpravy i do počtu.

Pana Woodhouse zaujala celá ta záležitost téměř stejně jako obě děvčata a často se s velkým úsilím snažil rozpomenout na něco, co by stálo za zaznamenání. Těch důvtipných hádanek, co jich bývalo za jeho mladých let --to je divné, že si nemůže žádnou vybavit! Ale snad se mu časem rozbřeskne. A vždycky skončil u "Kitty, té krásné děvy z ledu". Ani jeho věrný přítel Perry, s nímž problém prohovořil, si na žádné hádanky k luštění nevzpomněl; pan Woodhouse si však přál, aby Perry byl na stráži, a vzhledem k tomu, že přišel tolik mezi lidi, usoudil pan Woodhouse, že by z té strany mohlo něco vzejít. Jeho dcera naopak rozhodně netoužila po tom, aby se na památníčku podílely všechny mozky v Highbury. Jí šlo pouze o to, aby získala ke spolupráci pana Eltona. Vyzvala ho, aby přispěl jakoukoli skutečně zajímavou (...)

(......)