Miguel Cervantes
překlad: Josef Bojislav Pichl

DON QUIJOTE DE LA MANCHA
Díl první
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola třicátá třetí

Povídka o nesmyslném všetečníku.

Ve Florencii, bohatém a slavném městě italském, v zemi, již nazývají Toskanou, byli živi Anselmo a Lotario, dva šlechtici bohatí a znamenitého rodu a tací přátelé, že ode všech, kdo je znali, výhradně a přede všemi dvěma přáteli jsou nazýváni. Byli oba svobodni, stejného stáří a stejných mravů, což vše bylo příčinou, že obapolné přátelství tak velmi je poutalo. Přece ale byl Anselmo trochu více milostným kratochvílím nakloněn, nežli Lotario, který zase honbou nejraději se vyrážel. Avšak když bylo třeba, upouštěl Anselmo milerád Lotariovi k vůli od své záliby a Lotario zase neméně ochotně náklonnostem Anselmovým zálibu svou podroboval. Na tento spůsob byla vůle jednoho tak úplně vůlí druhého, že nebylo možno stejnějšího smýšlení dvou osob si mysliti.

Anselmo byl do krásné a výborné dívky z téhož města zamilován a vznešený rod její a výtečné vlastnosti pohnuly jej, u jejích rodičů se ucházeti; avšak vešel dříve se svým přítelem Lotariem v potaz, poněvadž bez něho nikdy nic důležitého nepodnikal. Lotario stal se jeho jednatelem a v krátkém čase sňatek spůsobil, nejenom k potěšení svého přítele, ale i Camila sama nemohla dosti nebesům a příteli chotě svého se naděkovati, že šťastnou manželkou se stala. První dny po svatbě, pokud radovánky trvaly, neustal Lotario dům svého přítele navštěvovati, a dal si všemožnou práci, aby slavnostmi a upřímnou veselostí účastenství na jevo dal. Když ale byly hlučné návštěvy a gratulace přestaly, počal Lotario ve svých návštěvách v domě Anselmově ustávat, poněvadž byl toho moudrého mínění, že nehodí se, k příteli po jeho oženění se tak svobodně a často docházeti, jako když ještě byl svobodným. Neb ačkoliv pravé, upřímné přátelství žádného podezření znáti nemá ani nemůže, jest přece pověst manželů tak nedotklivá, že takořka vlastními bratry může býti uražena, neřku-li osobami cizími. Anselmo zpozoroval, kterak přítel domu jeho se straní a důtklivé výčitky proto mu činil. Kdybych byl věděl, pravil, že moje ženatí bude ti bránit v předešlém upřímném obcování se mnou, jakživo nebylo by mne napadlo, ženu pojmouti. Dokud jsme oba žili svobodni, byla naše důvěrnost vespolná příčinou, že nám jest krásné jméno dvou přátel dáno. Nestraň se mne nyní beze vší podstatné příčiny, abychom o toto příjmí se nepřipravili, nýbrž vyslyš snažnou prosbu mou, pakli totiž mezi přáteli toho třeba, buď jako dříve pánem v domě mém a přicházej a odcházej, jakos před tím činíval. Moje Camila nemá jiného přání aniž jiné vůle kromě mé; ona ví, jak velice se milujeme, a nemůže si vysvětliti, že již k nám nepřicházíš.

Lotario odpověděl na všecky tyto a podobné důvody, jimiž Anselmo jej přiměti hleděl, aby jako jindy jeho dům navštěvoval, velmi rozšafně, moudře a skromně, že Anselmo o dobrém úmyslu přítele svého se přesvědčil a oni se vespolek umluvili, že Lotario příště dvakráte v týdnu a každý svátek k Anselmovi k obědu choditi bude. Vzdor této úmluvy umínil si (...)

(......)