Miguel Cervantes
překlad: Josef Bojislav Pichl

DON QUIJOTE DE LA MANCHA
Díl první
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola čtyřicátá

Pokračování příběhu otrokova.

 O vy blahé duše, jenž obálku časnou
 Zůstavivše v svatém, spravedlivém boji
 Z této země nízké pro zásluhu svoji
 Tam jste vznesly se v nebeskou říši jasnou.
 A planouce hněvem, horlivostí krásnou
 Pravé divy konaly jste v strašné zbroji,
 Že krev vaše s nepřátelskou krví v spoji
 Moře zbarvila i písčinu užasnou.
 Život zhynul dřív, než ramena mohútná
 Ochabnula v boji, než jste mrtvi klesli,
 Vítězi zůstavše ve svém přemožení.
 A porážka tato vaše časná, smutná,
 Již jste hradeb uprostřed a mečů snesli,
 Zde vám čest zjednala, v nebi oslavení.
 

Na ten samý spůsob také já ji znám, pravil otrok.

A ona o tvrzi, pravil kavalír, pakli si ji dobře pamatuju, zní takto:

 Z této země neúrodné, zpustošené,
 Z těchto ssutin zdi a hradeb rozvalených
 Tři tisíce duši reků oslavených
 Vešlo v lepší vlasti byty utěšené.
 Ti nejdříve páže svoje utužené
 Marně namáhali v činech neviděných
 Konečně všech silou, počtem oslabených
 Život zhynul v mečů seči rozvzteklené.
 A to jest ta země od časů pradávných
 Plna příběhů a památek truchlivých,
 Nejen z minulých dob, ale i z nynější:
 Však nevešlo ještě nikdy tolik slavných
 Duší odtud do nebe a spravedlivých
 Aniž takých hrdin nosila zem zdejší.
 

Znělky se líbily a otroka těšilo, že o svém soudruhu zprávy nabyl. Pokračuje u svém příběhu pravil:

Když Goleta a tvrz jest dobyta, nařídili Turci, aby Goleta byla zbořena; nebo tvrz byla v takém stavu, že již nebylo co bořiti, a aby se to tím lehčeji a rychleji stalo, na třech rozličných místech podkopy udělali. Avšak místa, která nejslabšími se zdála, nechtěla nikoliv do povětří vylétnouti, staré zdi totiž; co ale z nových hradeb bylo zůstalo státi od Fratina pocházejících, jest snadno se zemí srovnáno. Konečně s vítězoslávou loďstvo do Konstantinopole se navrátilo, načež za několik měsíců zemřel můj pán Uchali, jejž Uchalim Fartaxem nazývali, což v řeči turecké strupáče odpadlíka znamená, čímž on vskutku byl; nebo jest u Turků obyčejem, přikládati si příjmí od nějaké vady aneb dobré vlastnosti, jež při nich se nachází, a to stává se proto, že není u nich leč čtyr příjmi rodinných původu otomanského, an ostatní, jak jsem pravil, jmeno a příjmí od vad tělesných neb vlastností duševních si přikládají. Strupáč tento byl jakožto otrok sultánův čtrnáct let u vesla býval a teprv až po třicátém čtvrtém roce stáří svého od víry odpadl, ze zlosti, že mu byl u vesla Turek jeden políček dal a aby na něm mohl se pomstiti; a byl on tak udatný, že beze všech hanebných prostředků a cest, jichž důvěrníci a milci sultanovi používají, králem Alžírským a později námořním jenerálem se stal, což jest v oné říši třetím důstojenstvím. Byl rodič z Kalabrie a ostatně člověk povahy dobré, nebo se svými otroky, jichž přes tři tisíce měl, velmi lidsky nakládal; ti jsou po jeho smrti, jakž byl v závětu svém ustanovil, mezi sultána, který též jest dědičem všech, kdo zemrou, a s (...)

(......)