F. Scott Fitzgerald
překlad: Lubomír Dorůžka

NĚŽNÁ JE NOC
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 9

Violet hlasitě a těžce vydechla a namáhavě změnila výraz.

Konečně přišel Dick, a veden spolehlivým instinktem, oddělil Barbana od McKiscových, začal se McKisca vyptávat na literaturu a projevoval přitom nesmírnou nevědomost – tím mu poskytl pocit převahy, který McKisco vyžadoval. Ostatní mu pak pomohli odnést lampy nahoru – koho by nepotěšilo pomáhat nést lampy temnotou? Pomáhala i Rosemary a trpělivě přitom odpovídala na nevyčerpatelné dotazy Royala Dumphryho, týkající se Hollywoodu.

Přece – myslela si – jsem si zasloužila, aby mi věnoval trochu času. Musí to vědět, protože jedná podle zákonů, které jsou stejné jako ty, co mě podle nich učila jednat maminka.

A měla pravdu. Najednou ji na terase vzal stranou a byli spolu sami, od domu k zídce u moře je nesly ani ne tak kroky jako spíš nepravidelné přestávky; těmi ji to někdy táhlo, někdy hnalo.

Pohlédli na Středozemní moře. Hluboko pod nimi plula přes zátoku poslední výletní loď z Iles de Lérins jako balónek, který se čtvrtého července svobodně vznáší na nebi. Plula mezi černými ostrovy a jemnou čárou rozdělovala temnou hladinu.

„Už chápu, proč vždycky mluvíte o své matce tak, jak mluvíte,“ řekl. „Myslím, že k vám má velmi krásný vztah. Je v ní moudrost, jaká je v Americe vzácná.“

„Maminka je dokonalá,“ vydechla, jako by se modlila.

„Mluvil jsem s ní o jednom svém plánu – řekla mi, že to, jak dlouho obě zůstanete ve Francii, záleží na vás.“

Na vás, pravila Rosemary skoro nahlas.

„No, a protože tady už to pomalu končí –“

„Co končí?“ zeptala se.

„Prostě tady to – tahle etapa léta končí. Minulý týden odjela Nicolina sestra, zítra odjíždí Tommy Barban, v pondělí jedou Abe a Mary Northovi. Možná že si letos v létě ještě trochu legrace užijeme, ale tady už legrace skončila. A já chci, aby umřela naráz, nemám rád, když se všelijak sentimentálně vytrácí – proto jsem taky uspořádal tenhle večírek. Ale jde mi o tohle: jedeme s Nicole do Paříže vyprovodit Aba Northe, který pluje do Ameriky – a tak mě napadlo, jestli by se vám nechtělo jet s námi?“

„Co říkala maminka?“

„Mám dojem, že si myslí, že by to bylo hezké. Sama jet nechce. Chce, abyste jela jen vy.“

„Nebyla jsem v Paříži, co jsem dospělá,“ řekla Rosemary. „Ráda bych tam byla s vámi.“

„To je od vás hezké.“ Skutečně mu hlas najednou ztvrdl, nebo se jí to jen zdálo? „My na vás pochopitelně pořád myslíme, od té chvíle, co jste se objevila na pláži. Byli jsme si jisti, že taková vitalita (...)

(......)