F. Scott Fitzgerald
překlad: Lubomír Dorůžka

NĚŽNÁ JE NOC
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 11

Celý malér začal, když vůz Earla Bradyho míjel vůz Diverových, zaparkovaný na silnici – Abovo vyprávění se neosobně rozplývalo do noci nabité událostmi – Violet McKiscová vyprávěla paní Abramsové, co objevila u Diverových – šla v jejich domě nahoru po schodišti a narazila na něco, co na ni udělalo veliký dojem, ale Tommy je jako jejich hlídací pes. Pravda, ona dovede člověka nadchnout a je ohromná – ale to je vzájemné a Diverovým přátelům záleží více, než si mnozí z nich uvědomují, na tom, aby Diverovi zůstali pohromadě. Vyžaduje to pochopitelně jisté oběti – někdy se zdá, že jsou to jenom okouzlující postavičky z baletu a nezaslouží si víc pozornosti, než kolik člověk věnuje baletu, ale je v tom něco víc – člověk by musel znát celou historii. Buď jak buď, Tommy patří k mužům, které Dick postoupil Nicole, a když paní McKiscová pořád dělala narážky, co by všechno mohla vyprávět, dal jí ultimátum. Řekl:

„Paní McKiscová, nemluvte už prosím o Diverových.“

„Nemluvila jsem s vámi,“ namítla.

„Myslím, že bude lepší, když je vynecháte.“

„Copak jsou tak posvátní?“

„Vynechte je. Mluvte o něčem jiném.“

Seděl na jednom ze dvou sedátek vedle Campiona. Campion mi to vyprávěl.

„Vy byste tu chtěl nějak komandovat,“ nedala se Violet.

Víte, jak vypadají rozhovory pozdě v noci v autě – někdo něco bručí pod vousy a jinému je to jedno, někdo toho má po večírku dost nebo se nudí nebo spí. Nikdo vlastně nevěděl, co se stalo, až vůz zastavil a Barban zařval tak nahlas, jako kdyby velel kavalérii, a všechny to vzbudilo:

„Tady si vystoupíte – do hotelu je to půldruhého kilometru a můžete jít pěšky nebo vás tam dotáhnu. Anebo držte hubu a zavřete hubu i své ženě!“

„Vy se tu nějak vytahujete,“ řekl McKisco. „Víte, že fyzicky jste silnější než já Ale já se vás nebojím – měli by tu mít nějaký soubojový řád –“

A tady udělal chybu, protože Tommy je Francouz, a tak se k němu naklonil a jednu mu utřel a potom se šofér rozjel. To jste je právě předjeli vy. Pak spustily ženské. A tak to vypadalo, ještě když dorazili k hotelu.

Tommy zatelefonoval nějakému člověku do Cannes, aby mu dělal sekundanta, a McKisco prohlásil, že od Campiona, který se do toho ostatně nijak nehrnul, si sekundanta dělat nedá; proto zatelefonoval mně, abych prý nikomu nic neříkal, ale okamžitě sem přijel. Violet McKiscová se zhroutila a paní Abramsová ji vzala k sobě do pokoje a dala jí prášek, načež jí paní McKiscová spokojeně usnula v posteli. Když jsem sem přijel, snažil jsem se to Tommymu nějak vymluvit, ale on odmítl spokojit se s něčím jiným než omluvou, a McKisco dostal takovou kuráž, že se omluvit nechtěl.

Když Abe skončil, zeptala se Rosemary zamyšleně:

„Vědí Diverovi, že se to týkalo jich?“

„Ne – a nikdy se nedovědí, že s tím měli něco společného. Ten zatracený Campion vám to vůbec neměl vyprávět, ale když už vám to pověděl – šoférovi jsem řekl, že vytáhnu tu svoji hudební pilu, jestli jen cekne. Tohle je boj mezi dvěma muži – Tommy prostě (...)

(......)