F. Scott Fitzgerald
překlad: Lubomír Dorůžka

NĚŽNÁ JE NOC
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Kapitola 10

Ve dvě hodiny v noci vzbudil Nicole telefon a slyšela, jak do něho Dick, který spal vedle v pokoji na – jak tomu říkali – Prokrustově loži, mluví.

„Oui, oui… mais a qui est-ce-que je parle?… Oui…“^[46] Najednou poznala na hlase, že se překvapením probudil. „Ale mohu mluvit s některou z těch dam, pane důstojníku? Jsou to obě dámy velmi významného postavem, dámy s konexemi, a mohly by způsobit neobyčejně vážné politické komplikace… To je fakt, přísahám vám… No dobře, uvidíte sám.“

Vstal, a když si ujasnil situaci, znalost sebe samého ho přesvědčila, že ji dovede zvládnout – ta stará, osudná schopnost být milý, to staré mocné kouzlo se mu vrátilo s voláním: „Využij mě!“ Musí jít a vyřídit tuhle záležitost, která ho ani trochu nezajímala, protože se mu kdysi dávno stalo potřebou být milován, snad od té chvíle, kdy si uvědomil, že je poslední nadějí degenerujícího rodu. Skoro při podobné příležitosti, když si tenkrát v Dohmlerově sanatoriu na Curyšském jezeře uvědomil svou moc, učinil to rozhodnutí a vybral si Ofélii, vybral si sladký jed a vypil jej. Chtěl být statečný a laskavý, ale ještě víc chtěl být milován. Tak tomu bylo. A současně s tím, jak doznělo starobylé cinkání telefonu, když odzváněl, uvědomil si, že tomu tak bude vždycky.

Následovala dlouhá pauza. Nicole zavolala: „Co je? Kdo je to?“

Dick se začal oblékat, hned jak zavěsil. „Volali z poste de police^[47] z Antibes – mají tam Mary Northovou a tu Sibley-Biersovou. Je to něco vážného – ten policista mi to nechtěl říct; opakoval jen ‚pas de morts – pas d’automobiles‘,^[48]ale naznačoval, bůhvíco to není.“

„Proč volají zrovna tebe? To mi připadá hrozně divné.“

„Musí se dostat ven na kauci, když nechtějí přijít o dobrou pověst; a kauci za ně může složit jen nějaký majitel realit v Alpes Maritimes.“

„Ty ale mají kuráž.“

„To je mi jedno. Stavím se ale v hotelu pro Gausse –“

Dick odjel a Nicole zůstala ještě vzhůru a přemítala, jaký zločin asi mohly spáchat; potom usnula. Když se Dick po třetí hodině vrátil, prudce se probrala, posadila se a řekla: „Tak co?“, jako by mluvila k někomu ve snu.

„Byla to hrozně zvláštní historie –“ řekl Dick. Posadil se jí do noh postele a vyprávěl, jak vyburcoval starého Gausse z hlubokého alsaského spánku, řekl mu, aby z pokladny vzal veškerou hotovost a odjel s ním na policejní stanici.

„Pro tu Anglaise vážně nemám moc chuti něco udělat,“ bručel Gausse.

Mary Northová a lady Caroline, oblečené v uniformách francouzských námořníků, dřepěly na lavici přede dvěma špinavými celami. Lady Caroline vypadala jako pobouřený Brit, který čeká, že mu každou chvíli přispěchá na pomoc celá středomořská flotila. Mary Minghettiová byla vyděšená a zhroucená. Vrhla se doslova Dickovi na žaludek, jako kdyby to byl bod skýtající největší možnost dorozumění, a žadonila, aby probůh něco udělal. Náčelník policie zatím vysvětloval celou záležitost Gaussovi, který každému slovu naslouchal s odporem, kolísaje mezi úsilím projevit řádné (...)

(......)