Nikolaj Gogol

REVIZOR
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Výstup osmý

CHLESTAKOV, HEJTMAN a DOBČINSKIJ,

Hejtman vejde a zastaví se. Oba po několik okamžiků vylekaně poulí oči jeden na druhého.

HEJTMAN (trochu se vzpamatuje a přitiskne ruce na švy kalhot) Poslušně hlásím příchod!

CHLESTAKOV (uklání se) Má poklona...

HEJTMAN Pardon.

CHLESTAKOV Prosím.

HEJTMAN Jest mou povinností jakožto hejtmana zdejšího města pečovati o to, aby se zde cestujícím a vůbec všem řádným lidem nižádná příkoří...

CHLESTAKOV (zpočátku se trochu zakoktává, ale ke konci své repliky už mluví nahlas) No, a co mám dělat?... Já za to nemůžu... Já vážně zaplatím... Naši mi pošlou. Bobčinskij nakukuje mezi dveřmi. Když už, tak za to může on: maso mi posílá jako podešev, a polívku - pánbůhví, jaké svinstvo tam nabryndal, musel jsem ji vylít z okna. Moří mě hlady od rána do večera...

A ten čaj jak má divný... po rybině je cítit, ne po čaji. Co jsem já komu... Tohle jsem v životě neviděl!

HEJTMAN (zaraženě) Promiňte, já za to skutečně nemohu. Na trhu mívám hovězí vždycky čerstvé. Vozí ho sem řezníci z Cholmogor, to jsou slušní lidé a nepijou. Já vůbec nevím, odkud bere takovéhle. Ale pokud by vám tu snad něco nevyhovovalo, tak... Dovolte mi, abych vám nabídl přestěhování do jiného bytu.

CHLESTAKOV Ani mě nenapadne! Já vím, co znamená do jiného bytu: to má být do basy.

Ale jakýmpak právem? No copak si to dovolujete? No já tadyhle přece...

Já sloužím v Petrohradě. (Dělá hrdinu.) Já, já, já...

HEJTMAN (stranou) Mújtybože na nebi, to je ale vztekloun! Všechno ví, všechno mu vyzradili ti kupci zatracení!

CHLESTAKOV (naparuje se) A přijďte si třeba s celou tou vaší bandou - já nejdu. Poženu to rovnou k ministrovi. (Buší pěstí do stolu.) Nechte si to! nechte si to!

HEJTMAN (tuhne v pozoru a celý se klepe) Mějte slitování! neničte mi život! Ženu mám, děti maličké... nedělejte chudáka nešťastným.

CHLESTAKOV Ani mě nenapadne! Ještě tohle ke všemu! co je mi po tom? Ze vy máte ženu a děti, proto já mám jít do basy? to se vám tedy povedlo. Bobčinskij nakoukne do dveří a polekán se schová. Ne, pěkně děkuju - ani mě nenapadne.

HEJTMAN (klepe se) To všechno jen z nevědomosti, přisámbohu jen z nevědomosti.

Hmotná tíseň... Račte posoudit sám: gáže mi nestačí ani na chleba se solí. Pokud se třeba i vyskytly nějaké ty úplatky, to byl úplný pakatel - něco do kuchyně nebo pár loket na šaty. Co se týče té kaprálovy ženy, která teď vede krámek, že jsem jí jako měl dát vysázet pětadvacet, to je pomluva, namouduši pomluva. To si vymysleli moji nepřátelé, to jsou lidi, že by mi i na život sáhli.

CHLESTAKOV A co má být? Mně do nich nic není. (Zamyslí se.) Stejně ale nechápu, proč mi tu povídáte o nějakých nepřátelích nebo kaprálově ženě... kaprálka sem, kaprálka tam, ale mně dát vysázet pětadvacet, to si netroufnete, na to jste krátký! . .. To už přestává všechno, podívejte se na něj!... Já zaplatím, hotově zaplatím, ale teď nemám. Proto tu taky trčím, že nemám ani šesták!

HEJTMAN (...)

(......)