Nikolaj Gogol

REVIZOR
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

Výstup třetí

PŘEDEŠLÍ a BOBČINSKIJ s DOBČINSKÝM, vcházejí celí udýchaní

BOBČINSKIJ Neslýchaná událost!

DOBČÍNSKIJ Nečekaná novina!

VŠICHNI Co je, co se děje?

DOBČÍNSKIJ Netušené věci: přijdeme takhle do hospody...

BOBČINSKIJ (skočí mu do řeči) Přijdeme s Petrem Ivanovičem do hospody...

DOBČÍNSKIJ (skočí mu do řeči) Ale pardon, Petře Ivanoviči, já to řeknu.

BOBČINSKIJ Ale ne, pardon, přece já to... pardon, pardon... vy ani nemáte to vyjadřování...

DOBČINSKIJ A vy se spletete a něco vynecháte.

BOBČINSKIJ Nevynechám, namouduši nevynechám. Tak už mě nepřerušujte, ať to můžu říct, nepřerušujte mě! Pánové, buďte tak laskaví a řekněte, ať mě Petr Ivanovič nepřerušuje.

HEJTMAN Tak už mluvte, prokristapána, co se děje? Já mám srdce až v krku.

Sedněte si, pánové! Vemte si židle! Petře Ivanoviči, tady máte židli.

Všichni se usazují kolem obou Petrů Ivanovičů.

BOBČINSKIJ Pardon, pardon, já bych to vzal všechno popořádku. Hned jak jsem měl tu čest se s vámi rozloučit poté, co jste ráčil být sklíčen obdrženým dopisem, že ano, - no tak potom jsem zaběhl... ale prosím vás, Petře Ivanoviči, neskákejte mi do řeči! Já to přece všechno, ale všechno, ale všechno vím, že ano. Tak tedy já, jak ráčíte rozumět, jsem zaběhl ke Škatulkinovi. A poněvadž jsem nezastihl Škatulkina doma, že ano, tudíž jsem zašel tady k Ivanu Kuzmičovi, abych mu oznámil, jakou novinu jste dostal, no, a cestou od něho potkám Petra Ivanoviče. ..

DOBČINSKIJ (skočí mu do řeči) U boudy, co prodávají pirohy.

BOBCINSKIJ U boudy, co prodávají pirohy. No, a jak tak potkám Petra Ivanoviče, hned mu povídám: "Slyšel jste, jářku, o té novině, jakou dostal Anton Antonovič z důvěryhodného pramene?" A Petr Ivanovic už o tom slyšel od vaší služky Avdoťji, když jste ji poslali, nevím pro co, k Filipu Antonoviči Počečujevovi.

DOBČINSKIJ (skočí mu do řeči) Pro soudeček na francouzskou kořalku.

BOBCINSKIJ (odstrkuje jeho ruku) Pro soudeček na francouzskou kořalku. Tak my jsme tedy šli s Petrem, že ano, Ivanovičem k Počečujevovi... Ale no tak, Petře Ivanoviči... netento... neskákejte mi do řeči, prosím vás, neskákejte mi do řeči!... Šli jsme k Počečujevovi a cestou Petr Ivanovič povídá: "Zajdeme, jářku, do hospody. V žaludku mám jak... od rána jsem neměl v ústech, žaludek se mi jen jen klepe..." že ano, tedy žaludek Petra Ivanoviče. "A hostinskému, jářku, přivezli zrovna čerstvé lososy, tak něco pojíme." Jen přijdeme do hospody, tak zrovna nějaký mladý pán...

DOBČINSKIJ (skočí mu do řeči) Slušného zevnějšku, ve vycházkovém obleku...

BOBČINSKIJ Slušného zevnějšku, ve vycházkovém obleku, takhle přechází po lokále a v obličeji takový vám ostrovtip, ten výraz.. . tak si vede, a tadyhle (krouží si rukou okolo hlavy) spousta, spousta, spousta všeho. Já, jako když něco tuším, povídám Petru Ivanovičovi: "Tady mi, prosím pěkně, něco neštymuje." A Petr, že ano, Ivanovič hned zakýval prstem a přivolal hostinského, že ano, hostinského Vlasa, tři neděle (...)

(......)