Victor Hugo
překlad: Alena Hartmanová

VELIKÝ JARGAL
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

III

Sotva d’Auverney vyšel ze stanu, zvolal poručík Henri, otíraje si červenou holínku, na které pes zanechal blátivou ťápotu: „Sázím se, že kapitán by nedal chromou nohu svého psa za deset košíků toho madeirského, co jsme tuhle viděli skládat pro generála.“

„Pst! Pst!“ řekl vesele pobočník Paschal, „ty košíky jsou dávno prázdné. Vím to od pramene – a,“ dodal s vážnou tváří, „to musíte uznat, třicet vypitých lahví se určitě nevyrovná končetině toho chrabrého psa, z které by se při dobré vůli dala udělat i plácačka na mouchy.“

Shromáždění se rozesmálo vážnému tónu, s nímž pobočník pronesl svá slova. Jen Alfred, mladý husarský důstojník, se nesmál a namítl nespokojeně:

„Pánové, nevidím, co je vám k smíchu na té příhodě, které jsme právě byli svědky. Nezdá se mi, že by ten pes a seržant, kteří kapitána všude doprovázejí, byli tak docela nezajímaví. A vůbec celý ten výstup…“

Paschal, popuzený Alfredovou poznámkou i veselím ostatních, mu vskočil do řeči:

„Ten výstup byl vážně dojemný. To je cavyků pro nalezeného psa a pochroumanou ruku.“

„Jste na omylu, kapitáne Paschale,“ prohlásil Henri a vyhodil ze stanu prázdnou láhev, „ten Big ve mně budí silnou zvědavost.“

Paschal se užuž chtěl urazit, ale uklidnil se, když zjistil, že sklenka, kterou považoval za prázdnou, je plná. D’Auverney se vrátil a posadil se beze slova na své místo. Vypadal zamyšleně, ale tvář měl klidnější. Byl (...)

(......)