Victor Hugo
překlad: Alena Hartmanová

VELIKÝ JARGAL
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

II

Ten výstup vyvolal živý zájem a zvědavost veselé společnosti.

Kapitán ďAuverney byl jedním z těch mužů, kteří nezávisle na tom, na jaký příčel společenského žebříčku je osud postavil, budí vždy jistou úctu smíšenou se zájmem. A přece na první pohled na něm nebylo nic nápadného: způsoby měl chladné, pohled lhostejný. Tropické slunce mu sice osmahlo tvář, ale nedalo mu onu živost gesta a slova, která se u kreolů často pojívá s půvabnou nenuceností. D’Auverney mluvil málo, zřídkakdy poslouchal, ale byl vždy hotov k činu. Pokaždé býval první v sedle a poslední ve stanu. Zřejmě chtěl tělesnou námahou ohlušit své myšlenky. Tyto myšlenky, jejichž smutná přísnost mu vryla předčasné vrásky do čela, nepatřily k těm, jichž se člověk zbaví, svěří-li je příteli, ani k těm, které v družné zábavě mohou posloužit jako námět k hovoru. Zdálo se, že Leopold d’Auverney, jehož tělo hravě zdolávalo všechny úkoly války, pociťuje nesnesitelnou únavu, jakmile dojde k střetnutí duchů. Prchal před diskusemi tak, jako vyhledával bitvy. Když se někdy přece nechal strhnout do slovní půtky, prohodil tři čtyři slůvka, velmi případná a přesvědčivá, ale ve chvíli, kdy se protivník užuž přikláněl k jeho mínění, usekl hovor a s poznámkou Nač to? odešel, aby se zeptal velitele, co by se dalo podnikat, než nadejde doba útoku nebo zteče. Kolegové omlouvali jeho chladné, nepřístupné a nemluvné chování, poněvadž v případě potřeby se vždycky osvědčil jako statečný, dobrý a laskavý kamarád. Několika z nich zachránil život s nasazením života vlastního a bylo známo, že i když ústa otvírá zřídka, peněženku nemá zavřenou nikdy. V armádě ho měli rádi a promíjeli mu dokonce i uctivý obdiv, který vzbuzoval u prostých vojáků.

Byl (...)

(......)