Alois Jirásek

TEMNO
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

I

Antonín Josef Mladota ze Solopysk, pán na Skalce, měl na slavný vjezd Karla VI. do Prahy v červnu roku 1723 trvalou památku: znamenitý dluh, kterýž udělal v Praze pro ten slavný vjezd a pro korunovaci Karla VI. po tom vjezdu. Kromě toho dluhu zůstal mu na památku drahý postroj na jízdeckého koně, kantár^[2], prsosiny se střapci a řemení vysekávané, stříbrem hojně kované, i nové sedlo nádherné a pod ně čabraka malinové barvy s mladotovským znakem bohatě vyšívaným. Na ten králův vjezd pořídil si pan Mladota také, a to za kolik set tolarů, novou paruku francouzskou grand in-folio, jejíž husté kadeře hrnuly se mu na ramena a přes týl až na záda, a zlatem premovaný klobouk s krásným bílým peřím i kabát aksamitový, skvostně vyšívaný.

Než drahou paruku a vzácné peří na klobouku zcuchal mu hrozný lijavec, který se náhle spustil, právě když slavný vjezd císařův z pole před Žitnou branou do Prahy se začínal.

Škoda z toho na všem veliká. Ale rytíř Mladota se ukázal, jakož se ukázali Mladotové všichni, všechen rod. Mezi pěti sty českými šlechtici, kteří se chystali koňmo provodit krále na Hradčany, bylo jich z Mladotů devět; z nich dva královští krajští hejtmané, František Josef, pán na Zahrádce atd., hejtman kraje Berounského, a Jan Ignác, pán na Předboře, Lhotě atd., hejtman kraje Kouřimského. Vlastně nebylo v tom průvodě Mladotů devět, nýbrž ještě více, třináct.

Desátý Mladota, Karel, v černém kyrysu a v bílé uniformě jel s kyrysary pluku Caraffova, v němž jako kornet sloužil; s těmito jezdci jel pod vlajícími praporci za hlaholu trub a pestře ozdobených kotlů, bílým koňům přes šíje zavěšených, v čele toho nekonečného, oslňujícího průvodu královského. Jedenáctý, mladičký Jan, byl jako edlknob či pachole v komonstvu knížete Filipa z Lobkovic, vévody zaháňského, dvanáctý pak, Josef, societatis Jesu studiosus, a třináctý, František, už kněz téhož tovaryšstva Ježíšova, stál mezi jezovity vítajícími krále na Vlašském placu u kostela sv. Mikuláše na Malé Straně.

Ten nádherný postroj na jízdeckého koně měl po korunovaci dopraviti na Skalku, zámeček v kraji Hradeckém, za Dobruškou pod horami Orlickými, Karel Henrych Lhotský ze Ptení. V Praze o tom slavném vjezdu nebyl; teprve až na korunovaci přijel. Koňmo dorazil do Prahy posledního srpna několik hodin po tom, co dojel vůz plný vajec, másla i sádla, plný hus a kapounů, koroptví a zajíců a srnčího, kterýž vůz on jako regent panství skaleckého vrchnosti do Prahy vypravil.

Pan Lhotský byl šlechtic starého rodu, ale chudý, zchudlý. Nemíval mnoho, jenom dvůr v Mastech nedaleko Skalky, ale ten před šestnácti lety prodal hraběti Norbertu z Kolovrat Libštejnskému na Rychnově. Musil prodat; měltě dluhů jako kvítí. A dluhy mají nohy a vodí do Chudobic. Hlavně karban mu je nadělal; bývalyť ty čertovy obrázky biblí pana Lhotského.

Když tenkráte sjednání o ten dvůr podepsal, podal mu vrchní rychnovského hraběte smluvenou sumu na cejnové míse, samé tvrdé peníze na hromádky vysázené, stříbrné (...)

(......)