Alois Jirásek

F
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

XXII
KE KORUNOVACI

Zato si hleděl tím více svého obchodu a počal si také všímati veřejných záležitostí. Loni se vyhnul ještě veliké hromadě obecní, letos, když se jak obyčejně odbývala po Novém roce, podíval se do ní. Sešli se tam purkmistr, konšelé a všichni sousedé. Ti, aby vyslechli počet své obecní zprávy, jejž předčítal syndikus či písař. Než ten počet nebyl hlavní věcí. Sousedé, jak seděli na lavicích nebo na židlích, oholení, v kabátech nebo kožiších, mnozí víc sedláci nežli měšťané, v prostých vlasech nebo do copu svázaných, starali se více o korbele, pinty a džbány, aby je měli pořád plné, neméně aby se jim dostalo nejlepších homolek, hodně proleželých, pěkně začervenalých, s kmínem, kteréž s chlebem a máslem, jako všecko to pivo, šly na obecní outraty. Ukusovali z krajíců i z homolek, zapíjeli a zase žvýkali, až jim pod spánky kopečky naskakovaly, a hleděli na syndikusa, jenž s brkem za uchem seděl v čele za stolem, mezi radou a konšely a vedle purkmistra a četl obecní účty. Hleděli, mrkali i hlavou pokyvovali, jako by poslouchali; to ti přední. Vzadu již polohlasný hovor se probouzel. Ale ani ti, ani oni nedbali hrubě cifer a udání písařových, jedni pro pivo a homolky, druzí také pro to i proto, že byli přesvědčeni, že je všechno v pořádku.

Jen Věk kupec, stojící v pozadí, stranou velikých zelených kamen, bedlivě všecko pozoroval, i poslouchající sousedy i čtoucího i konšely, kteří vážně před se hledíce, v duchu se těšili na pečínku a sklenku vína, na něž je purkmistr po hromadě pozval, rozumí se také na obecní útraty. Zatím poslouchali spokojeně a bez starosti, vědouce, že všecko bude jako loni, že se pivo vypije, homolky snědí a účty schválí. Netušili však, že ten nejmladší soused v pozadí jich nechválí, že vidí, jaké je, byť i ne nepoctivé, ale ledabylé hospodářství, jak se zbytečně penězi plýtvá, jak by leccos dobrého se dalo pořídit a leccos také zrušit, jako to pití a jídlo samo. Sám, poněvadž sklenici přijati musel, nepil a nejedl a jen si přiťukával, když sousedé mu „zavdávali“, již plni hovoru, kdy hlas dočítajícího syndikusa zanikal v obecném šumu. Jak sousedé mladému kupci zavdávali, připil mu nejeden z nich na to, až také on tamhle u stolu bude sedět mezi konšely, a třeba ještě výš, ale konšelem že musí být a bude, a to proto, že má vtipy a učenost a boty, protože nechodí v létě bos a bez punčoch jako tamhle konšel Pinkava, který jen svá chlupatá lýtka ukazuje a ne své rozumy.

F. Věk už prve, když účty slyšel, uznal, že by tam bylo třeba hodně zamíst a že by s tím bylo hodně práce; ale nyní, když mu předčasně ten „konzulát“ nabízeli, upřímně, nebo jako pernikář Pecen ze zlosti na konšela Pinkavu, a když viděl, že velikou hromadou začíná pivo vládnout, vytratil se ven.

V tom už se stal mladý josefinista dobrušským sousedem, začav se zajímati a starati o záležitosti své obce, kterou dříve jako nezkušený student Abderou nazýval a o ní vtipkoval. Teď počal na nápravu pomýšleti. Sousedských však zábav si (...)

(......)