Ivan Klíma

POSLEDNÍ STUPEŇ DŮVĚRNOSTI
kompletní kniha, e-book

Nové Literární doupě!

Literární doupě bylo modernizováno a přechází pod novou doménu literdo.com!.

Nový web LD vám přínáší ještě více knih s možností výhodného stahování většího množství e-knih podle vlastního výběru (tedy nejen jednotlivých knih nebo balíčků podle autorů) ve formátech ePub , PDF  a MOBI.

 Přejít na nový web Literární doupě

 

3

Daniel odejel na dvoudenní pastorální konferenci do Zlína. Nepatřil nikdy k zvlášť družným lidem, možná i proto si vybral tak osamělé povolání, při němž člověk sice promlouvá k lidem, dokonce s nimi prožívá mystickou jednotu při Večeři Páně, ale zároveň je od nich oddělen: kazatelnou, talárem i výlučností svého poslání. Na společná sezení s kolegy se však donedávna těšíval: čím osamělejší se cítil ve svém každodenním konání, tím útěšnější bylo ocitnout se mezi těmi, kdo sdíleli podobný osud, kdo museli přemítat o podobných problémech, klást si obdobné otázky.

Jeden z jeho mladších kolegů se za řečnickým pultem právě zabýval otázkou, zda lze přijmout, že se Ježíš narodil z čisté panny, anebo zda těch několik veršů o Mariině panenství jen zachytilo raně biblickou tradici. Pro druhý názor mluvilo nejen to, že dva evangelisté neváhali dokazovat Ježíšův královský původ tím, že uváděli rodokmen Josefův (navíc každý odlišný), ale také skutečnost, že druzí dva Mariino panenství vůbec nezmiňují, tedy je zřejmě neznají anebo neuznávají.

I když evangelijní zpráva o Mariině panenství v Danielovi vyvolávala pochybnosti a viděl v ní spíš vliv starověkých pohanských kultů než zprávu o nepochopitelném božím činu, nedokázal se plně soustředit. Poslední dobou jeho mysl byla stále roztěkanější a odmítala se zabývat čímkoliv, co jí připadalo odtažité, zato opakovaně odbíhala k problémům jeho vlastního života.

O polední přestávce se shromáždění rozdrobilo do skupinek. Daniel se šel projít s Martinem.

Chvíli rozmlouvali o tom, co právě vyslechli. Martinovi připadalo, že jediné, co zůstává z novozákonního poselství neotřeseno anebo aspoň nezpochybněno, je mravní poselství horského kázání. Narození z panny, stejně jako vymýtání zlých duchů, zázraky s chleby a ukonejšením rozbouřeného moře a konečně i zázračné tělesné zmrtvýchvstání bylo jen výsledkem mýtotvorné bájivosti prvních křesťanů.

Obvykle se s ním Daniel přel, odporoval jeho kacířským myšlenkám, ne proto, že by je shledával jako nepřijatelně bludné, ale protože až příliš souzněly s jeho vlastními pochybami. O tom, že nelze z poselství o Kristovi vzít jedno a druhé odkázat do říše mytologických představ, přesvědčoval spíš sám sebe nežli přítele.

Tentokráte však mlčel. Jaký smysl mělo s přítelem hovořit o teologických otázkách, když mlčel o tom, co nejvíc sužovalo jeho mysl? Tím, jak žil, zpochybňoval i kázání na hoře. Nehladověl a cizoložil nejen ve svém srdci, dopouštěl se nepravostí.

Možná svoje selhání příliš přeceňoval. Současný svět se selháváním počítá; odlehčuje lidem od břemene duše i hříchu.

Co to je za kategorii: současný svět? Je to povědomí o tom, že je dovoleno vše, co není zjevným a prokazatelným zločinem!

Na druhé straně tím, že zpochybňujeme to, v co věřili naši předkové, dodal Martin, zpochybňujeme i všechnu tradici. A lidstvo, které se zbavuje tradice, je jako člověk, který ztrácí paměť. Jenže to, co je tradice, namítl si v zápětí, stejně zase určujeme sami (...)

(......)